Z představení Jesus Christ Superstar (2010)

Z představení Jesus Christ Superstar (2010) | foto: MF Dnes

RECENZE: Obnovený Jesus Christ Superstar klidně obstojí i na Broadwayi

  • 20
Ač si Kamil Střihavka Kristova léta odsloužil už před dvanácti lety, pořád platí, že lepšího Ježíše u nás nepotkáte. Důkazem je takřka dokonalý návrat legendárního muzikálu v pražském Karlíně.

Domácí muzikálová scéna nemá větší fenomén, než je Jesus Christ Superstar. V představení, které v devadesátých letech hostilo kruhové jeviště Spirály na pražském Výstavišti, se unikátní prostor naplnil inscenačními nápady, nadšením pro rockový nářez, dravými a ojedinělými pěveckými výkony.

Psala se výrazná kapitola divadelní historie, v jejímž záhlaví stojí nesmazatelným písmem, že Kamil Střihavka je navždy Ježíš, Dan Bárta Jidáš a Bára Basiková Máří Magdalena...

Z představení Jesus Christ Superstar (2010) - B. BasikováZ představení Jesus Christ Superstar (2010)

To nejlepší zůstává: Bára Basiková a Kamil Střihavka kralují i novému představení Jesus Christ Superstar

Dvanáct let od derniéry legendární inscenace se Ježíš na velkou pražskou muzikálovou scénu vrátil. A je dobře, že když na velkou scénu, tak ve velkém stylu!

Kdo jiný než Střihavka?

V Hudebním divadle Karlín našli recept, jak si se závazkem obří pověsti poradit. Pro hlavní roli získali opět Kamila Střihavku a premiéra nejlépe ukázala, jak šťastné to bylo rozhodnutí. Těch uplynulých dvanáct let se více než v tváři odrazilo v jeho hrdle, v pomalejších pasážích je vyzrálejší, dokáže hlasem prodat více citu i prožitku.

A když na několika místech situace graduje, žene svůj hlas k takovému vypětí, že mráz nešimrá, nýbrž trhá kůži na zádech. Tenhle chlap by měl mít snad na Ježíše státní licenci.

Z představení Jesus Christ Superstar (2010)

Nakonec, možná ji i má. A úvod v Karlíně to dokázal jednoduše zpodobnit – Střihavka přichází v civilu, mezi diváky projde až na jeviště, kde leží sutana z bílého plátna. Chvíli si ji prohlíží, pak ji oblékne a jde, jak se říká, na to.

Jeden zážitek za druhým

Základem však bylo navázat, ne napodobovat. Snažit se kupříkladu přenést scénu z okrouhlého jeviště na čtverhranné, to by byl nesmysl. Proto zde stojí originál, s věžemi po stranách tyčícími se k oblakům, s kamennou hradbou v pozadí. Pomáhá i hlediště, třeba voják prchající uličkou z jeviště před rozlíceným davem, to je efektní číslo. Podobně jako nástup nemocných, kteří dírami vylézají zpod jeviště.

Když čeká Ježíše a Máří Magdalenu soukromý duet, rozhoří se na jevišti ohniště, skvělé jsou triky, kterými scénu opouštějí mrtví Jidáš i Ježíš. A lze pokračovat dalšími superlativy.

Z představení Jesus Christ Superstar (2010) - B.Basiková, K.StřihavkaZ představení Jesus Christ Superstar (2010)

Z představení Jesus Christ Superstar (2010)

Světla. To, jak se zde s nimi pracuje, se u nás nevidí. Slouží k rychlým střihům i efektním sceneriím, z jinak statické písně dovedou vyrobit emotivní záležitost. Scéna. Kromě majestátnosti má i překvapení. Například až ve druhé půli se rozestoupí hradba v pozadí a za ní se objeví živý orchestr.

Nadupaný orchestr, který Ota Balage žene kupředu zběsilým tempem, navzdory tomu, že jej tu a tam chytře zastaví, aby diváci vstřebali emoce. Company. Sbor, ale každý hlas z něj obstojí i samostatně. Co tedy přijde, když se spojí? Extáze.

Je v Česku nebývale hřejivým zážitkem, že všichni tady umějí výborně zpívat. Sbor dokáže romantiku i hněv podat s nejvyšší efektivitou a je jedno, zda part zrovna zpívají sami muži, ženy nebo se do toho dají společně. Všichni k tomu zároveň výborně tančí, ne ve složitých, ale vizuálně působivých choreografiích.

Když je na čem stavět

A jsme zpátky u zpěváků. Báře Basikové jsem konstitucí a věkem vyčítal čtrnáctiletou pannu v Johance, v Ježíšovi tento spor neexistuje. A pokud někomu blýskne hlavou, že zpěvačka má nějaké to kilo navíc, ona mu rychle argumentuje vyzrálým zpěvem.

Z představení Jesus Christ Superstar (2010)

Na svou roli Piláta po letech navázal Pavel Polák. Je uhrančivý. Nereprezentuje tupou vrchnost, ale do svého hereckého i pěveckého projevu vkládá přemýšlivost. A Jiří Korn coby Herodes? Učebnicově předvádí, jak má vypadat komické číslo. Přehání, aby bavil, ale když náhle zvážní, diváci s ním.

Je ďábelské kombinovat vypjaté chvíle Ježíšovy zpovědi, při níž se základy divadla třesou pod Střihavkovým vokálem a vtípky homosexuálního hodnostáře. Jenže když má režisér cit a vkus, udrží proporce na uzdě.

Z představení Jesus Christ Superstar (2010)

A nad tímhle vším ční bezchybný základ – nesmrtelná hudba Andrewa Lloyda Webbera. A troufám si tvrdit, že podobně nesmrtelné přebásnění libreta (v originále Tim Rice) od Michaela Prostějovského.

Jistě, že by bylo i co vylepšit. Pilátovo lože je trochu pěstí na oko, Václav Noid Bárta (Jidáš) by měl v rychlosti lépe artikulovat. Ale to jsou drobečky v mimořádném představení, které v českém muzikálu za posledních deset let nemá obdoby a bez problémů by obstálo v konkurenci s londýnskými či newyorskými inscenacemi.

Tim Rice a Andrew Lloyd Webber: Jesus Christ Superstar
Hudební divadlo Karlín Praha, přebásnil M. Prostějovský, režie G. Barre
Zpívají: K. Střihavka, B. Basiková, V. Noid Bárta, P. Polák, J. Korn Premiéra 11. listopadu, délka 135 minut.
HODNOCENÍ MF DNES 100%