RECENZE: Skyline se na Fairytapes povedlo zachytit taneční podstatu

Šesté album tuzemské taneční stálice Skyline je potvrzením, že rčení méně je někdy více platí i o ambicích.

Skyline natočili novou desku v pozměněné sestavě. | foto: Jana Kusalová, Championship Music

Na předchozí desce Private Madness, Public Danger kapela zkusila zbořit a znovu postavit svůj vlastní hudební svět. Natočila ji ve velkém studiu a ve velké produkci. Skyline víc než kdy dřív zapojili živé nástroje a písničkovost zdůraznili nad tanečním hédonismem.

Fairytapes

75 %

Autor: Skyline

Vydalo: Championchip Music

Doporučená cena: 279 Kč

Jenže když album dotáhli do konce, zrovna kulminovala globální revoluce elektronického tanečního popu. Jakkoliv tehdejší nahrávka byla zajímavá v jednotlivostech, v celku a téhle atmosféře působila spíš jako slepý výstřel stranou. Jako by udělali přesný opak toho, co se hodilo.

Už z prvního poslechu novinky Fairytapes je jasné, že Skyline se ze zkušenosti poučili.

Skyline: Fairytapes (obal alba)

Na desce se totiž vrátili ke svým kořenům, které vyrůstají z tanečních parties. A protože začínali před šestnácti lety, paradoxně znějí docela aktuálně. Že o to šlo, je zřejmé už z úvodního songu Smudge Your Make-up, který z počátečního reggae poklidu přes drum'n'bassovou sloku končí dubstepovým trháním ušních bubínků.
I z další písničky Fairytale Teller je zřejmé, že Skyline se rozhodli znovu vyvolat a prodat živelnost a taneční energii, kterou jsou pověstní na svých koncertech.

A znovu se pustit do souboje s problémem, který je provází vlastně od začátku jejich kariéry. Zběsilé výskoky do vzduchu a roznožky, kterými dokážou na koncertech spolehlivě vyhecovat publikum, si ve studiu mohou maximálně pouštět na videu, protože k ničemu jinému jim nejsou.

Aby toho nebylo málo, museli se Skyline navíc vyrovnat s odchodem jednoho ze svých tří frontmanů, který si říká MC Nu C.

Jenže tak jako v minulosti, i tentokrát změny kapelu vnitřně posílily a ono to vyšlo. Skyline se vykašlali na ambice znít jinak a vsadili na to, co jsou. S vědomím, že nejde o víc než užít si trochu legrace, natočili možná nejzábavnější položku ve své diskografii. Znějí na ní semknutě jako nikdy dřív. Jako by se konečně přestali stydět a omlouvat za povrchnost, která v jejich muzice je z podstaty, a začali si ji naplno a oprávněně užívat pod heslem "tančím s ohněm jako démon".

Deska Fairytapes, kterou Skyline pokřtí v pátek v pražském Paláci Akropolis, není žádná převratná nahrávka s oduševnělým poselstvím, ale přímočaře svižná dávka čerstvých písniček, jejichž poslech přivolává letní festivaly, na nichž můžete vypnout hlavu a všechno ze sebe vyskákat.