Pak přišlo na řadu kolo, vstupenka do vyššího klukovského společenství, k níž patří ještě dlouhé kalhoty tajně uzmuté tatínkovi. A válka? Nebýt toho, že z Maleny učiní vdovu, byla by to nezajímavá záležitost davu sroceného na náměstí, zatímco kluci na pusté pobřežní promenádě městečka řeší své věci. Třeba ztrátu panictví. Pak kolem projde Malena, výrostci se kasají siláckými řečičkami i posunky, leč jejich poklopce se nekontrolovaně vzdouvají. Ten zmatek, ta ostuda - a přitom tak nádherná! Jako všechno, co se děje poprvé.
Režisér Tornatore umí vykouzlit pocitovou náladu toulek mezi přísným stínem kostelů a rozpálenými střechami, kde věčný kontrast "velkých" a "malých" dějin, smíchu a jímavosti pohladí. Renatovo milostné snění na mokrém prostěradle, po kterém vždy následuje horkokrevný rodičovský výstup a domácí vězení, se vtipně prolíná do jeho rytířských představ, kdy se Maleně přibližuje coby hrdina westernů, Tarzan či gladiátor v aréně - podle toho, co zrovna hltá v kině. A třebaže se v něm probouzí žádost, jeho touha je čistá a ochranitelská: nezřízeně trpí, když se o Maleně šíří, že je děvka, sžírán pochybnostmi ji špehuje, hrubiány a pomlouvače dětinsky trestá plivanci do piva.
Jaká je Malena alias Monica Bellucciová? Sošně, mučivě překrásná, profesí více modelka než herečka ve scénách, kdy tančí doma v kombiné nebo kráčí ulicí pod palbou pohledů. Nese se a vlní, tatíci slintají, ženské závistivě drbou. "Šoustej, a bůh ti pomůže," utrousí jedna z nich jedovatě. Ale není to sprosté, pouze živočišně přirozené jako styl života v téhle provinční komunitě, jejíž podhoubí Renato zděšen odhaluje. Renato tedy vyzrává nejen sexuálně: v jeho vzpomínkové zpovědi se mísí humor a cit s hořkostí poznání. Vlastně má film jménem Malena jedinou vadu na kráse - vzbuzuje totiž neodbytný a nepřetržitý pocit, že tohle všechno jste už někde viděli. Ale pokud to máte rádi...
Režisér Tornatore umí vykouzlit pocitovou náladu toulek mezi přísným stínem kostelů a rozpálenými střechami, kde věčný kontrast "velkých" a "malých" dějin, smíchu a jímavosti pohladí. Renatovo milostné snění na mokrém prostěradle, po kterém vždy následuje horkokrevný rodičovský výstup a domácí vězení, se vtipně prolíná do jeho rytířských představ, kdy se Maleně přibližuje coby hrdina westernů, Tarzan či gladiátor v aréně - podle toho, co zrovna hltá v kině. A třebaže se v něm probouzí žádost, jeho touha je čistá a ochranitelská: nezřízeně trpí, když se o Maleně šíří, že je děvka, sžírán pochybnostmi ji špehuje, hrubiány a pomlouvače dětinsky trestá plivanci do piva.
Jaká je Malena alias Monica Bellucciová? Sošně, mučivě překrásná, profesí více modelka než herečka ve scénách, kdy tančí doma v kombiné nebo kráčí ulicí pod palbou pohledů. Nese se a vlní, tatíci slintají, ženské závistivě drbou. "Šoustej, a bůh ti pomůže," utrousí jedna z nich jedovatě. Ale není to sprosté, pouze živočišně přirozené jako styl života v téhle provinční komunitě, jejíž podhoubí Renato zděšen odhaluje. Renato tedy vyzrává nejen sexuálně: v jeho vzpomínkové zpovědi se mísí humor a cit s hořkostí poznání. Vlastně má film jménem Malena jedinou vadu na kráse - vzbuzuje totiž neodbytný a nepřetržitý pocit, že tohle všechno jste už někde viděli. Ale pokud to máte rádi...
 Malena |
