Sýkora, který zemřel 12. července ve věku jedenadevadesáti let, patřil mezi abstraktní malíře, kteří zapojili do své práce vědu. Už v šedesátých letech minulého století, kdy po světě vrcholila vlna experimentálního umění, si vzal k ruce počítač a s jeho pomocí začal komponovat plátna, jejichž doménou byly linie -různých barev a síly, různé dynamiky a energie, proudící plochou obrazu samostatně, nebo vytvářející husté, sotva proniknutelné pletivo.
Právě taková díla jsou dnes Sýkorovou poznávací značkou, vysoce ceněnou doma i v cizině.
Třináct vzpomínek
Aktuální výstava v pražském Muzeu Kampa nabízí sice jenom třináct prací, a k tomu vesměs komornější formáty, ale těch třináct obrazů stačí, aby divák měl o čem přemýšlet.
Ukázka starších struktur Zdeňka Sýkory
Jde o věci z šedesátých a devadesátých let. Zatímco ty ranější pracují s jednobarevnými kruhy a čtverci, respektive s jejich různými "strukturálními" kombinacemi, ty novější spoléhají na zmíněné linie. Jestliže díla z šedesátých let působí staticky a poněkud dekorativně, potom novější práce ožívají výrazným pohybem - linie se na obrazech vlní a tetelí, jako by spolu vedly řeč.
A přehlídka má ještě další rozměr: jako doplněk k dílu jsou k dispozici úryvky ze Sýkorova života, ať v podobě dokumentárních černobílých fotografií, na nichž je malíř zachycený vesměs s manželkou Lenkou, nebo filmového portrétu.
V něm umělec bilancuje, popisuje dlouhou cestu, kterou urazil od čtyřicátých let minulého století, kdy začínal jako krajinář, po současnost. Podobně sledovala vývojové proměny autorova díla loňská retrospektiva, kterou Sýkorovi uspořádala Galerie hlavního města Prahy.
Živý, nebo umělý?
Zdeněk Sýkora po sobě zanechal dílo, které inspiruje - a provokuje. V dobrém slova smyslu: provokuje k otázkám. A nejen po paralelách s autory, jako byl třeba maďarský mistr op-artu Victor Vasarely nebo je aktuálně v Čechách Petr Kvíčala.
Dílo Zdeňka Sýkory se totiž vztahuje k samé podstatě umění: Kolik z té poezie čar a linek, kterou vidíme na autorových plátnech, je autentické čili živé a spontánní a kolik umělé, matematicky spočítané? Kde je hranice mezi jedinečným malířským dobrodružstvím a mechanickou prací stroje?
Zdeněk Sýkora na oslavách devadesátin v Mánesu (2010)
Sýkorovo umění, z nějž Muzeum Kampa nabízí aktuálně jen malý zlomek, je velké už jen tím, kolik interpretací nabízí, jak širokou možnost dává divákovi, aby se s ním pomyslně utkal - aby v něm četl. Ať zprávu o autorovi samotném anebo o sobě.
Zdeněk Sýkora 3. 2. 1920 v Lounech - 12. 7. 2011 v Lounech.
Muzeum Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1. Kurátor J. Machalický.
Výstava potrvá do 3. srpna 2011.
Hodnocení: 80 %
