RECENZE: Dobrodružství v Číně nechala Mňága a Žďorp před studiem

Story nové desky Mňágy a Žďorp je úchvatná. Zpěvák Petr Fiala se zbytkem kapely dokázal dotáhnout i jen tak na papíře dost šílený nápad. Album natočili v Pekingu za více než půl milionu z fanouškovské sbírky. Na výsledku to ale posluchač příliš nepozná.

Mňága a žďorp během pobytu v Číně | foto: https://www.facebook.com/mnagaazdorp

Album Made In China nemá nějak vytříbený zvuk nebo produkci. Že ho Mňága a Žďorp natáčeli v Pekingu ve studiu A-string Entertainment, lze tušit maximálně z cizokrajných a cizojazyčných ženských sborů v písničkách Rodné lány a Za teplých letních nocí. Na druhou stranu z něj nejsou patrné ani souboje s čínskou technikou, na které Petr Fiala po návratu vzpomínal a kvůli nimž zbyly na samotné natáčení tři dny.

Made In China

60 %

Autor: Mňága a Žďorp

CD, 299 korun

O produkci se staraly uši a ruce Františka Bači, který kapelu zvučí i na koncertech. A to se na charakteru desky Made In China nakonec podepsalo mnohem podstatněji než industriální klima Čínské lidové republiky nebo blízkost Zakázaného města.

Bača nové písničky prostě jen zachytil tak, jak je členové kapely umějí zahrát. Díky tomu sice deska nepostrádá sympatickou autenticitu, ale už z prvního poslechu je evidentní, že některé písničky, jako třeba Perfektní cíl, by měly při pečlivější produkční práci na víc, a i když to není průšvih, ze studia mohly vyjít i lépe. Takhle je deska místy až příliš syrová. Ať už to byl záměr, nebo ne, zdánlivě nepodstatné drobnosti, jako je Fialovo šumlování v písničce Začátek a konec, to do závěrečného mixu dotáhnout neměly, při opakovaném poslechu totiž iritují.

Mít silný singl

Obal desky Made In China

I tímto přístupem „mít to na salámu“ však novinka Made In China vlastně dobře odkazuje k prvotině Mňágy a Žďorp Made in Valmez, jejíž charakter, přímočarost a specifický rukopis si kapela v podstatě zachovává v nových písničkách i po letech.

Desku otvírá povedený singl Rodné lány, ve kterém dal Petr Fiala opět průchod svému hořkosladkému pohledu na svět. „Co zbude po nás, až jednou led roztaje. Asi jen kyselej smích a fakturační údaje,“ zpívá v refrénu, který ne melodií, ale poetikou působí jako Hodinový hotel po pětadvaceti letech.

Hned na úvod tak Mňága a Žďorp ukazuje, že síla kapely se v jejím případě stále skrývá v písničkách samotných a na tom, jestli „Valmez nebo China“, zas až tak nezáleží. Mnohem podstatnější je pocit, kterým se Mňága propojuje s posluchači – jak zpívá Fiala: „zůstaly jsme jen my děti, zmatené i ve čtyřiceti“.

Mňága zažila v Číně tři dny nahrávání, písečnou bouři i „hnačku“

Přestože vzniklo na druhé straně světa, má v sobě album Made In China určitou dávku konzervativnosti. Kapela na něm ctí svůj rukopis. Písničky jako Hledám svý stopy v rozšlapaným sněhu působí tak důvěrně známě, jako by je hrála vlastně odjakživa. S rizikem, že druhým pohledem na to samé je stereotyp, si kapela hlavu příliš neláme. O to důležitější jsou pro výsledný dojem texty. „Konečně, neškodně a hladce běží čas, až k nový hádce zas,“ vrací se v nich po svém optimistickém období Petr Fiala převážně k melancholii, které přidává nádech nostalgie.

Té odpovídá i celková nálada nahrávky, na níž docela dobře pasují jednotlivé stavební kameny. Ale chybí jí víc skladeb výrazných tak jako otvírák desky, proto upadá do obyčejnosti. Nedopadlo to zkrátka špatně, ale není to ani zázrak. Pokud Mňága a Žďorp zažila v Číně nějaké větší hudební dobrodružství, na posluchače se jí ho přenést nepovedlo