RECENZE: Retro stále letí. A Michal Ambrož ví, že rozhodují dobré písně

Michal Ambrož je zpátky a stejně silný jako dříve. Nová deska, jež vyjde zítra pod hlavičkou Hudby Praha, je plná skvělé muziky.

Michal Ambrož na vánočním koncertu Michala Prokopa (Forum Karlín, Praha, 21. prosince 2016) | foto:  František Vlček, MAFRA

Zdá se, že znovuzrození Michala Ambrože je dokonáno. V roce 2016 spolu s Davidem Kollerem oživil svou starší tvorbu na desce Srdeční příběh. Z její sestavy vykrystalizovala i nová kapela, která jej od té doby doprovází na koncertech.

A stejná parta stojí i za novým albem nazvaným prostě Michal Ambrož & Hudba Praha, které se atmosférou vrací k náladě původních nahrávek zpěvákovy kapely.

Koller je v souvislosti s novinkou uváděn jako „supervizor“, ať už to znamená cokoli. Nicméně produkce se ujali Ambrožovi spoluhráči Radovan Jelínek, Matěj Belko a Michal Pelant a vtiskli písním moderní podobu.

To znamená nejen vyvážený zvuk, jakého se mnohým starším studiovým počinům z technických důvodů nedostávalo, ale také třeba konkrétní elektronické ozvuky ve skladbě Do pekla, do nebe, které v melancholickém úvodu s rýmy typu „má milá rozmilá, nemiř už, tvý řeči jsou jako ostrej nůž“ tedy posluchač rozhodně nečeká.

Podstatné je, že ryzí hitmaker Ambrož tady svojí kapele nechal nebývale volnou ruku. Pod muzikou jsou totiž podepsaní vesměs mladí hudebníci, zatímco lídr skládal hlavně texty – s výjimkou úvodního Uprchlíka, kde došlo na starší báseň J. H. Krchovského, a Jasné páky se slovy Petra Váši.

A protože Ambrož svou novou desku avizuje jako album koncepční, lze posluchačům jenom doporučit, aby nepřeskakovali. Ono to navíc ani nebude potřeba, protože jednotlivé kousky se poměrně líně valí kupředu a vlastně tu nejsou vyloženě slabá místa.

I tak však stojí některé skladby za vypíchnutí. Pomale šlapající pecku v podobě písně Prachy následují Velká slova, tedy lehce temná balada, kde Michal Ambrož zpívá snad na spodní hraně svého rozsahu. Což působí až neskutečně podmanivě.

Michal Ambrož & Hudba Praha

80 %

autor: Michal Ambrož & Hudba Praha

Vedle spíše zadumaných kousků dojde však i na uječené dívčí vokály jako z divokých dob Jasné páky, na niž a její dávný hit Je divnej nelze přeslechnout přímý odkaz třeba ve vyloženě rokenrolové písni Macho. Skladba Jasná páka před koncem alba se potom nese v rytmu rychlého reggae a disponuje hořkosladkými vtipy, jako jsou „zoufalí alkoholici bez otvíráků“.

Jak už bylo řečeno, Ambrož novou nahrávkou navazuje na svůj debut z poloviny 80. let, progresi tedy nečekejme. Ale zaprvé je retro stále v kurzu a zadruhé jednoduše dobré písničky jsou snad pořád tím, co má tvořit páteř hudební scény. A těch se na eponymní nahrávce posluchačům dostane vrchovatě.