RECENZE: Metallica v Praze hřměla bouří, až vypadlo půl projekcí

O tom, že tvrdá muzika vyžaduje tvrdé fanoušky se přesvědčili návštěvníci druhého letošního pokračování pražského festivalu Aerodrome. Společně s hromy, blesky i lijákem se šetřili na vystoupení hlavní hvězdy, kterou byla americká Metallica s programem sestaveným dle hlasování publika.

Přestože už je dlouho bez nové nahrávky, přilákala Metallica na Výstaviště pětadvacet tisíc fanoušků. Předchozí kapely Kvelertak, Children of Bodom a Alice In Chains hrály za přívětivě parného počasí a i tak bylo z reakcí zřejmé, že publikum sem přišlo na hlavní hvězdu, před jejímž koncertem se obloha zatáhla jako opona a zčernala jako svědomí. 

Metallica By Request

75 %

Aerodrome Festival, 8 července 2014, Praha

Ať už si kapela od nápadu nechat program jednotlivých zastávek turné sestavit fanouškovským hlasováním slibovala cokoliv, i na české zastávce platilo, že většina ze sedmnácti skladeb, které zazněly, patří do best of Metalliky. V úvodním bloku tak publikum zasekávalo paroháče do i po tisící překvapivých stopek a rytmů Master of Puppets a krápníkům deště navzdory se finálně nechalo vtáhnout do tvrdé hudby, která umí být zároveň i něžná při The Unforgiven. 

S novinkou Lords of Summer, kterou Metallica vynahrazuje fanouškům čekání na novou desku, šla ale energie koncertu přeci jen dolů. Udržet pozornost publika při opravdu ubíjejícím počasí se skupině dařilo jen z části, i když James Heftfield - sám zmoklý na kost - poňoukal, ať si tím nikdo nenechá kazit náladu. Jakkoliv byla kapela v nebývalé formě, táhlé sólování hnalo část lidí do pivních stanů a počasí neustála i jedna z obřích projekčních obrazovek, která až do konce koncertu zhasnula. Nepomohly ani scénky s českými fanoušky, kteří z pódia uváděli některé písně až příliš kašírovaně. Nevyznělo to vůbec upřímně. 

Nebyla by to ale Metallica, aby po hluchém prostředku nenásledovalo efektní finále se songy jako Nothing Else Matters či Enter Sandman. Nebylo to jen tím, že při první z nich déšť ustal, že se nad Výstavištěm začala znovu vznášet aura povedeného koncertu. Nabízelo se při tom srovnání s nedávným ostře sledovaným vystoupením kapely v britském Glastonbury. Na něm Metallica hrála jen něco kolem hodiny a dostalo se na ty opravdu největší hity a koncert měl tak mnohem lepší spád i celkovou atmosféru. I když ti nejtvrdší z publika, kteří odhazovali nepotřebná zmáčená trička za sebe a dál si užívali thrashové žně, s tím nejspíš nebudou souhlasit, v případě Metalliky znamená méně mnohem větší a intenzivnější zážitek.