RECENZE: Horizontální turistika Levhartice je lepší než všechny Odstíny šedi

Bestseller Padesát odstínů šedi ukázal, co táhne. Ženy přes třicet by rády četly o sexu. Už dlouho to ví Iva Pekárková, která nikdy nepsala cudně. Ani její nový román s názvem Levhartice není pro upejpavé. Hlavní hrdinka Milla totiž "provozuje horizontální turistiku", jak o sobě ráda prohlašuje.

Nový román Ivy Pekárkové překonává všechny "Odstíny šedi". Ilustrační foto | foto: Karel Čech, Adam Malý

Spisovatelka a světoběžnice Pekárková si nebrala servítky, ať už popisovala cokoliv - počínaje taxikařením v Londýně a testováním černošských lásek konče. Je vlastně stále stejná, ať už jde o formu psaní (tedy otevřená, drzá, vtipná, cynická, místy otřepaně vulgární) i o vztahy mezi hrdiny. Dá se spolehnout na to, že v centru dění bude zralá ženská se šrámy na duši, které léčí za pomoci minimálně jednoho černošského milence.

Výsledek je pořád o dvě třídy výš než Odstíny šedi E. L. Jamesové. Milla je totiž na rozdíl od Anastasie z masa a kostí, uvěřitelná postava s lidskými problémy: přišla o téměř dospělou dceru a aby se nezbláznila, sebrala se a odjela do Londýna.

Levhartice

65 %

Autor: Iva Pekárková

Vydavatel: Mladá fronta

238 stran, 249 korun

Žije v domě se společnou kuchyní, kde je i plyn na dobíjecí kupony, na skromné živobytí si vydělává tím, že "uklízí lidi" - přebaluje a umývá staroušky v domově pro seniory - a po nocích střídá pět šest milenců. Oč kratší by mohly být postelové scény, o to víc by čtenář rád četl o Millině předchozím životě. Bývala totiž obyčejnou Bohumilou, vdanou za obyčejného Vladimíra. Milla postupně spěje ke zkušenosti nejen s černochem, ale i s černoškou, jeho manželkou.

Uprostřed Londýna, který je "velkou genovou laboratoří", v níž se mísí bělošské a černošské geny, se tak zrodí tradiční africká rodina s postem starší i mladší manželky. Čímž příběh rozhodně nekončí.

Pekárková je zdravě cynická. Má mimořádný cit pro melodramatickou "záklopku", nenechá Millu, aby se přehnaně litovala. Jinak platí: vyměňte šedivého pana Greye za Afroameričana od Pekárkové, je to mnohem důstojnější čtení.