Vklouzl je to pravé slovo; nemusí se na plátno drát a mocně hulákat jako akční šlágry. Lásky čas je romantická komedie britského střihu, tedy s nevtíravým moudrým přesahem - a britštější ani být nemůže, přestože scenárista a režisér Curtis pochází z Nového Zélandu.
Nighy, aristokrat mezi komedianty, po dvojí rockerské roli tentokrát hraje vyrovnaného otce vyrovnané rodiny, jenž synovi v podání Domhnalla Gleesona v den jeho plnoletosti svěří rodové dědictví po meči: schopnost cestovat v čase, byť jen zpět a k událostem osobně prožitým.
"Hitlera nezabiješ," poučí sladce rozpačitý tatík potomka, který nový dar ihned vyzkouší na palčivějším problému, na nápravě zpackaného polibku minulé noci.
A pak znovu a znovu. Prvek sci-fi jen skýtá záminku ke spikleneckému spojenectví otce a syna, pod jejichž zdrženlivostí se skrývá citu na sto telenovel, a k nekonečným variacím úžasně vtipných reparátů milostných neobratností.
Lásky čas zosobňuje typ vyprávění, kdy se člověk stále podprahově usmívá a je mu přívětivo. Vyprávění čistého, dychtivého, nevinného, ale ne úzkoprse cudného, které si udržuje nadhled v každé situaci, od seznamovacího rande potmě až k několikanásobně "prvnímu" sexu se záviděníhodným, něžně nemotorným objevováním.
Hlavně však Curtis dokázal do hrátek s životem "nanečisto" zabalit to nejtěžší, totiž obyčejné lidské štěstí v jeho soukromé jedinečnosti, kterou nevnímáme, a to s nádhernou samozřejmostí, odhánějící náznaky kýče. Hrdina potká lásku, ožení se, chodí do práce, vychovává děti a má stejné starosti jako miliony jiných; liší se pouze "odskoky" do minulosti, kde se snaží konat dobro ve velkém, než zjistí, jaký blázinec by mohl rozpoutat.
Lásky čas rozeznává ještě více podob citu než Láska nebeská, jíž se podobá i tím, že Curtis opět nedokáže své nápady třídit, čímž film ztrácí na rytmu - byť je pochopitelné, že klenoty nechce obětovat.
Zato skvostně líčí pouto otců a synů, kteří si předávají klíčový vzkaz - Vezmi den svého života, nejdřív ho prožij běžně a podruhé vnímej jeho krásu.
Jak čas plyne, objevuje hrdina, že raději než za ranou láskou by se smyčkou času vracel za tátou; jen na pár slov či chvilku mlčení. Komedie mísící radost s melancholií vyzařuje tolik pozitivní síly, že i suchar cestou z kina zavolá užaslé rodince - Mám vás rád.
5. srpna 2013 |