RECENZE: Laskonky a kremrole Wohnoutů zní jednotvárně, hity ale nechybí

Kapela Wohnout na osmé desce nazvané Laskonky a kremrole vsadila v textech i hudbě na větší přímočarost. Vykročit za hranice vlastního stylu a hlasů se sice bratrům Homolům nepovedlo, ale snahu neustrnout jim upřít nelze. Stejně jako smysl pro humor.

Wohnouti, Honza Homola v zeleném tričku za svým bratrem Matějem | foto: www.wohnout.cz

Wohnout patří mezi kapely, které od počátku svojí existence mluví specificky vlastní řečí. Z absence zpěváka, kterého suplují skřehotavé hlasy bratrů Homolových, udělali svoji přednost a rozpoznávací rys. Už dlouho jsou kapelou, kterou si na první poslech nelze splést, a je to jejich největší výhoda i problém zároveň.

Obal desky Laskonky a kremrole od kapely Wohnout.

Vzhledem k tomu, s jakou energií hrají, jim to skvěle funguje zejména na koncertech. Ale odpověď na otázku, jak svoji esenci doopravdy zaznamenat na desku a zbavit se jisté monotónnosti, jako by stále hledali.

Na osmé desce, kterou nazvali Laskonky a kremrole, se jim v tomto směru povedlo několik důležitých kroků.

Kapelou deklarovaná snaha věci příliš nekomplikovat písničkám Wohnout jednoznačně pomáhá. Zvláště v momentech, kdy se odváží i zvukově mimo svoje klasické hranice rockové kapely, se ukazuje, jaký smysl vlastně dovedou mít pro melodie a detaily.

Dobře je to patrné třeba v písničce Díky moc, která má téměř taneční mix, jenž dobře podtrhuje její funkový groove a skvěle sehranou rytmiku. Nebo naopak v působivém houslovém intermezzu jinak vyloženě rockové věci Svatozář.

Dlouhodobě zajímavé jsou u Wohnout také indické motivy, které si přivezli ze svých cest a na novince je vetknuli třeba hned do úvodu písně Dobrý ráno, která desku otvírá, ale zejména do skladby, kterou přímo pojmenovali Indie. V meditativních polohách, které tu až potměšile kombinují se svým prostořekým humorem, se ukazuje skrytá síla jinak živelné rockové kapely.

Laskonky a kremrole

70 %

Wohnout

CD, 279 Kč

Novince Wohnout nechybí na první poslech silné skladby, jako je titulní Barbíno?, které pomáhá i téma působící chtě nechtě jako zpověď Matěje Homoly. I přesto se nakonec zdá, že jistá jednotvárnost je pro kapelu stále nepřekonatelný problém. Když ve výstižné písničce Kretén přizvou za mikrofon Xaviera Baumaxu, dokáže si nejen skvělým textem, ale i jednoduchou melodií ukrást celé album pro sebe.