Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Slobodova Krev je nejlepší slovenský román minulého století

  14:09aktualizováno  14:09
Už za svého života byl spisovatel Rudolf Sloboda považován za slovenského Egona Bondyho. Své romány často pojmenovával tak, aby bylo v jednoslovném názvu písmeno er, to kvůli údernosti. Na jeho posledním románu Krev, který právě vychází v češtině, pracovali dva překladatelé.

Obal českého vydání knihy Rudolfa Slobody | foto: Větrné mlýny

Rudolf Sloboda (1938-1995) studoval filozofii, rubal v dolech, pil a léčil se, uvažoval o Bohu nahlas a intenzivně i tiše v nitru, pořádal bouřlivá setkání v Devínské Nové Vsi, staral se o nemocnou manželku, ve svém zahradním domku žil bez vody a elektřiny.

Slovenský spisovatel Rudolf Sloboda

Slovenský spisovatel Rudolf Sloboda

Geniální diagnostik mužského světa byl obklopený ženami - manželkou, matkou, dcerou, vnučkou. Hranice mezi jeho hrdiny a jeho vlastní duší je v řadě Slobodových románů rozpitá, byla-li vůbec kdy narýsovaná. S oblibou tematizuje celou svou rodinu a její i svoje každodenní zápasy. Větrné mlýny teď vydaly jeho Krev.

V originále vyšla v roce 1991 a mistrovská je v mnoha ohledech. Už jenom fakt, že zásadní politický zlom od komunismu k demokracii Sloboda líčí s minimálním časovým odstupem zcela trefně, nikoli jako nadšenou idylickou cestu k vytoužené svobodě, nýbrž jako cosi, co přišlo příliš pozdě a co možná ani vůbec přijít nemělo, protože stejně nevíme, jak s tím naložit.

Nejlepší slovenský román

Čtyři roky po vydání Krve, která bývá označovaná za nejlepší slovenský román minulého století, spáchal Sloboda sebevraždu - oběsil se na řetězu od jízdního kola, předtím pečlivě zametl piliny vysypané z trámu, který navrtal k zavěšení skoby. Sebevražda je ostatně téma, které Krev okysličuje v každé kapitole.

Hrdinou Krve je hospodář. Dříve výrostek, později na chvíli student, pak dělník, voják. Teď stárnoucí vyléčený alkoholik. Dřív byl zlý a hrubý, jako věrný opilec mlátíval manželku, protože "neúcta k vlastnímu životu implikovala hrubost i k druhým". Hospodář je Slobodovým věrným obrazem, sedí jména příbuzných, je tu dokonce matka Klára, která porodila syna jako velmi mladá a intenzivně ho tloukla i milovala. A její další muži, pak Slobodovy ženy.

Sled obrazů a témat vrší vnitřní boje, filozofické problémy, teologické spory, opravu střechy, útoky Irské republikánské armády daleko v Británii, husitství, zemědělství, marxismus i konflikty se ženou. Na to všechno má hospodář názor podbarvený depresí a skepsí, podaný s cynickým šklebivým humorem, vylíčený bujným tokem vět, které svérázně mísí absurditu, striktní postoj i úzkost a paniku z vlastních chyb.

V jednom momentě knihy stojí hrdina na skále nad vsí a hledí na místo, kam by chtěl dopadnout, až se rozhodne skočit. Má ho přesně vybrané, tam bude sebevražda dobře vykonaným dílem včetně jasně smrtícího dopadu na kamennou desku dole. A existenciální pohled profackuje zmínkou o tom, že sebevražedné sklony v něm podporují i zprávy o kandidátech pro nadcházející volby.

Krev

autor:

překlad: J. A. Pitínský a Ondřej Mrázek

Větrné mlýny, 756 stran, cena 449 korun

Hodnocení­: 95%

Právě život a dílo na hraně dělají ze Slobody velikána. Dokázal psát o Hegelovi stejně hluboce a srozumitelně jako o zednické práci, ač intelektuál a filozof, miloval hospodskou lůzu a v mnohém s ní souzněl, ba ji přeřvával. Na mnoha místech Krve zmiňuje Dostojevského, sám byl spisovatelem jeho formátu. Přitom byl a stále je nedoceněný a pro české čtenáře téměř neobjevený.

Dvojí překlad

Krev ze slovenštiny do češtiny přeložili J. A. Pitínský a Ondřej Mrázek. Protože se dělili o více než sedmisetstránkové dílo, došlo v polovině ke zlomu v toku vyprávění, a přestože oba překlady byly výborné, je výsledné dílo nakonec "předělané" v duchu Pitínského překladu. Je vhodné smeknout před nakladatelstvím Větrné mlýny a jejich slovenskou ediční řadou, jejímž je Slobodova Krev zatím nejzásadnějším počinem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
ANKETA: Pětina Čechů nepřečte za rok jedinou knihu. Ženy čtou více. A vy?

O Češích se často mluví jako o náruživých čtenářích. Nový průzkum agentury Ipsos však dokazuje, že je to věc individuální. Zatímco pětina dospělých Čechů...  celý článek

Jakuba Katalpa
RECENZE: Věznit pošťáka ve sklepě může být úplně normální, přesvědčuje Doupě

Seniorka Květa se nedokáže vyrovnat se samotou, která ji obklopuje po smrti manžela. Proto ve sklepě svého domu vybuduje tajný úkryt. Zavře do něj pošťáka...  celý článek

Jiří Kajínek na autogramiádě v prodejně Knihy Dobrovský (20. září 2017, Praha)
V další knize budu jmenovat, ať mě žalují, řekl Kajínek na autogramiádě

Omilostněný vrah Jiří Kajínek přišel ve středu v 17 hodin do pražského knihkupectví podepisovat svou knihu Můj život bez mříží. „Kdyby byl Kajínek neprůstřelně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.