Karel Gott

Karel Gott | foto: Jakub Ludvík

RECENZE: Karel Gott po dlouhé době natočil album, které mu sedí

  • 35
Karel Gott právě vydal nové album Sentiment. Předcházela jej pověst velké události. Po poslechu alba můžeme říci, že alespoň v kontextu zpěvákovy produkce z posledních let skutečně událostí je.
Karel Gott: Sentiment

V poslední době vycházely Gottovi hlavně v souvislosti s jeho kulatým životním jubileem samé výběry, reedice a příležitostné tituly. Předcházejícím novinkovým projektem bylo vloni na jaře album Lidovky mého srdce (recenze zde), které pokusem o spojení Gottova hlasu a moravské cimbálovky téměř zcela minulo cíl. Album Sentiment naopak zpěváka usazuje do žánru, který je mu ze všech nejbližší.

Přes nezpochybnitelnou osobní mladistvost totiž Karel Gott přichází z časů minulých. A je tedy logické, že se dobře cítí v hudbě spjaté se staršími obdobími. Konkrétně se swingem načichlou popmusic, vycházející ze 30. let, na které se učil (byť o řadu let později) zpívat, a s muzikou ze 60. let, která z něj udělala hvězdu mezinárodního formátu.

A přesně takový obsah má album Sentiment, nazvané podle českého Vrbova překladu písně Try A Little Tenderness z repertoáru soulmana Otise Reddinga. Název alba mimochodem příliš šťastný není – ne že by na něm sentimentální polohy chyběly, to právě naopak, nicméně "odrazovat" předem ty posluchače, kterým je takovéto duševní hnutí protivné, je možná na škodu.

Karel Gott

Šťastná byla volba skutečně rozmáchlého způsobu nahrávání. Tedy s Big Bandem Českého rozhlasu, který řídil (a písně aranžoval) Václav Kozel, a také se smyčcovým orchestrem Rudolfa Wiedermanna, který zhruba polovinu alba ještě poněkud (v souladu s náladou té které písně) "přisladil". Žádné umělé zvuky, které by kazily sympatický retro sound, tady nemají místo. Album se točilo (jistěže ne nepřetržitě) čtyři roky a péče je na něm znát.

Samozřejmě, že od Karla Gotta nelze očekávat hlasové eskapády jako v 60. nebo 70. letech. Až na drobné výjimky, které byly zbytečné (třeba exaltovaný závěr Blues pro tebe Jiřího Suchého, který už Gott, málo platné, neutáhne), jsou ale zpěvákovy party postaveny jemu přesně na míru a není důvod je jakkoli napadat. Ostatně, i Gottovi oblíbenci Frank Sinatra nebo Tony Bennett v pokročilém věku přizpůsobili svůj zpěv hlasové kondici, na čemž není nic ostudného.

Kromě už jmenovaných písní na albu najdeme řadu dalších, předávajících se od zpěváka ke zpěvákovi. Mezi nejslavnější patří What A Wonderful World, kterou zná každý od Louise Armstronga, Everybody Loves Somebody z repertoáru Deana Martina, Crazy z autorské dílny countrymana Willieho Nelsona, sinatrovky Have You Met Miss Jones? a It Was A Very Good Year nebo As Time Goes By ze slavného filmu Casablanca.

Karel Gott pokřtil nové album Sentiment.

České texty, o které se podělila řada předních českých popových textařů a mezi nimiž počtem příspěvků vede nedávno zesnulý Pavel Vrba (jemuž Gott na poslední chvíli album dedikoval) jsou vesměs z kategorie "nic proti ničemu". Ostatně, bavíme se o té nejpopovatější pop music a žádné "velké pravdy" asi nečekáme. Rozhodně slovní stránka věci netahá za uši ani obsahem ani formou a – co je v tomto případě nejdůležitější – Gottovi se zjevně dobře zpívá.

Takže suma sumárum vlastně jediné, co se na albu Sentiment nepovedlo, je jeho obal. Ten připomíná spíš unifikované obálky supraphonských singlů ze 70. let než takto stylově a atmosférou jednoznačně vyhraněné album. A Gottova fotografie na titulu je bezkonkurenčně nejnudnější z celé série, která k příležitosti vydání alba vznikla.

"Zůstanu svůj," zpívá Karel Gott v jednom ze svých starých hitů. V současné době je evidentní, že svůj je právě v takovémto repertoáru. Pokud by se jej držel i na dalších albech, bylo by to dokonalé stárnutí s grácií. Ostatně – vzhledem k tomu, jak často k podobným písním za poslední léta sáhli mnohem mladší zpěváci (od Robbieho Williamse po Michaela Bublého), v této poloze bude Gott stále aktuální.

Hodnocení iDNES.cz: 70 %