RECENZE: Vánoce Kubiše a Gabčíka i Zeman s octem. O čem píše Padevět

Život běží dál, dějinám i člověku navzdory, dokazuje nová kniha mikropříběhů spisovatele, nakladatele a knihkupce Jiřího Padevěta. Publikací Sny a sekyry se vrací k žánru, který představil v loňských Ostnech a oprátkách.

Jiří Padevět | foto: David Turecký

Sestává z krátkých, na první pohled banálních vyprávění z lidského života, která se odehrávají v pozadí velkých dějin. Co si asi myslel malý chlapec Kája, když se 16. ledna 1969 vezl s babičkou tramvají kolem té velké „sochy s rytířem“ a spatřil člověka obklopeného plamenem?

Nebo jak reagoval Václav Havel, když zahlédl u Hrádečku v říjnu 1977 dalšího agenta StB neumně se snažícího zmáčknout spoušť fotoaparátu? I nad tím se autor zamýšlí.

Může tak učinit i čtenář, obzvlášť upře-li zrak na datum a lokaci daného příběhu dříve než na vyprávění samo. Rébus funguje oboustranně.

Loňské Ostny a oprátky připomínaly Hermínu Týrlovou, Aloise Rašína nebo Joachima von Ribbentropa. Tentokrát se hrdiny v rukou dějin i Padevěta stávají třeba Edvard Beneš, Marta Gottwaldová nebo současný prezident Miloš Zeman, kterého autor zachycuje v červnu 1985 při návštěvě restaurace nevalné úrovně, kde sleduje v televizi probíhající spartakiádu.

 „Červenobílá děvčata se svíjejí v rytmu jakési popové písně a hlas z reproduktoru sděluje světu cosi o tom, že slečny v trikotech mají krásný úděl a že se to podaří. Šaškárna, pomyslí si inženýr Zeman a polije si octem tlačenku a kalhoty,“ píše autor.

Sny a sekyry

75 %

Jiří Padevět

Nejpodrobněji však Padevět znovu vypráví o období mezi 40. a 50. lety minulého století, kterými se sám zabývá nejdůkladněji. Popisuje poslední Vánoce Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka i návštěvu masových hrobů tisíců polských důstojníků v Katyni jedenáctičlennou delegací včetně spisovatele Františka Kožíka v dubnu 1943. Jejich úkolem tehdy bylo podat veřejnosti jasnou zprávu o vrazích z bolševického Ruska.

Tak jako Ostny a oprátky vyzývají i Sny a sekyry k důkladnému přemýšlení o českých a slovenských dějinách. Těžko pro to hledat vhodnější moment než rok, kdy se oslavuje třicet let svobody a demokracie. Protože možná právě teď se za našimi zády a třeba ještě pravděpodobněji před našimi zraky odehrává moment, který se jednou zapíše do historie. Snad u toho Padevět či autoři mu podobní nebudou chybět.