RECENZE: Viggo Mortensen proti svému filmovému otci hraje druhé housle

Nositel tří hereckých nominací na Oscara si zkusil režii. Podle svého scénáře Viggo Mortensen natočil drama otce a syna Ještě máme čas, jež patří k prvním premiérám otevřených kin. Představitel Aragorna v Pánovi prstenů, hrdina filmů Zelená kniha či Tohle je náš svět si tu přidělil i roli.

Ale při vší úctě k jeho hereckému talentu tentokrát nekraluje plátnu Mortensen, nýbrž Lance Henriksen coby jeho filmový otec. Ve svých osmdesáti letech se od malých úloh brakových padouchů dostal konečně k velké šanci, byť se ani tady nedá mluvit zrovna o příkladném charakteru.

I když... záleží na úhlu pohledu. Starý pán sice spojuje prvky počínající demence s agresivitou, nesnášenlivostí a hrubostí, takže třeba za jeho výtržnosti v letadle se musí syn neustále omlouvat.

Současně však zosobňuje typ „posledního pravého chlapa“, celoživotního zálesáka, který se nyní z osamělé farmy uprostřed drsné přírody musí stěhovat k synovi do Kalifornie, jež se v jeho očích nutně podobá slunné líhni změkčilosti včetně sexuálních či etnických menšin.

Škoda, že Mortensen v kresbě svého hrdiny podlehl doslovným módním trendům, i bez jeho polibků s Asiatem by měl konflikt moderního potomka s otcem z jiných časů dostatek výbušné síly.

Druhou pochybnost pak vzbuzují neustálé skoky v čase; návratů do dětství je tu přespříliš, třebaže Sverrir Gudnason coby otec zamlada má nesporné charizma, Grady McKenzie jako malý synek takříkajíc bere za srdce a některé jejich společné scény patří k vrcholným zážitkům.

Zejména klučinův první úlovek, který si hrdý střelec osobně oškube a upeče; o něco později, jako teenager, však už na lovu nevystřelí. Ve výpravách do krajiny vzpomínek je hodně nostalgie, dost lyriky a zjevně i jistá dávka osobní zkušenosti; filmová matka s dětmi od muže odejde stejně jako v případě rozvodu Mortensenových rodičů.

Možná si tak tvůrce zpětně vyřizuje nesplacené účty z vlastní soukromé minulosti, jeho postavy však mají ještě čas, aby se pokusily najít k sobě cestu. Ve ztišeném, komorně pojatém vyprávění se vždycky znovu navracejí k podstatě, tedy ke vzájemnému rozhovoru.

Ještě máme čas

60 %

Scénář a režie Viggo Mortensen, hrají Viggo Mortensen, Lance Henriksen

Kinobox: 64 %

IMDb: 6.5

Což přináší zároveň věrný doklad zkušenosti, že i pouzí dva muži u jednoho stolu dovedou udržet pozornost, pokud je hrají takoví mistři jako Henriksen s Mortensenem.

Ne že by se snímek vyznačoval bůhvíjakou originalitou, dojde jak na nemocniční lůžko, tak na fyzickou rvačku přecházející v objetí. Nicméně coby autorský i režijní debut se film Ještě máme čas nemusí stydět; jenom diváky asi bude hledat obtížněji než Pán prstenů.