Milan Matoušek – Dolů 65 %
Kytarista Milan Matoušek je známý hlavně z kapely Xindla X. Nyní vydává vlastní debutovou desku Dolů, na níž je výhradním autorem hudby i textů. Vyklidněná nahrávka osciluje mezi folkem a poprockem, ale třeba v písni Jako se kromě zpívaného refrénu „řídím svůj život jako firmu“ i rapuje.
Texty nedosahují výšin Xindla, ale Matoušek píše vtipně. Jen když ve skladbě Vypůjčené životy cituje tituly televizních seriálů a hned následující Dolů poskládá z názvů značek od léků přes nápoje po obchodní řetězce, působí to trochu jako opakovaný vtip. Album však stojí za pozornost.
Limetall – Znamení 65 %
Po odštěpení většiny muzikantů z Citronu vznikl Limetal, což bylo trochu divné a trochu vtipné jméno, teď se po dvou deskách přejmenovává na Limetall, což už je jen divné. Naštěstí muzika zůstává a je správně řízná, naředěná pár baladičtějšími kusy jako Živý nás nedostanou či Zpocená těla.
Výtku lze mít k textům, kde se mimo jiné objevují obraty jako „libido ochablo, mužství mi povadlo“ nebo „svět není hezká koule či deska, svět je kosočtverec“, což je až zbytečně chlapácké.
Jelen – Půlnoční vlak Michala Tučného 75 %
Kapela Jelen se dušuje, že se rozhodně nechce stát „cover bandem“ Michala Tučného. Což se dá pochopit a je to logické a správné. Na druhou stranu se nelze ubránit dojmu, že interpretace písní našeho předního country zpěváka je pro skupinu kolem Jindry Poláka ta pravá parketa. Jelen vsadil na často méně známé písně z pozdního období, kdy Tučný vystupoval s kapelou Tučňáci.
A sázka vyšla. Natočit celou desku coverů věnovanou jednomu hudebnímu hrdinovi se u nás pořád ještě moc nenosí. Jelen dokazuje, že to jde udělat se ctí. A taky že Michal Tučný má co říct i generaci, která jej už na přelomu 80. a 90. let nestihla. Počin výjimečný nejen tím, že je v diskografii kapely výjimečný.
Šafránek a Rauer – Brain 70 %
Posmrtná deska Vládi Šafránka z Harleje vznikla ve spolupráci s Tondou Rauerem, s nímž před čtvrt stoletím tvořil kapelu Brain. Na druhé společné album se čekalo dlouho, nakonec na ně Šafránek pod tíhou nemoci zvládl nazpívat už jen dema.
Ta Rauer vzal a opatřil pořádnou muzikou, takže výsledek je docela surový, ale o to autentičtější. Šafránek navíc ani „demáče“ neodflákl, takže deska nabízí posluchačský zážitek.
Nahrávku doplňují dva covery – Stopy upocených těl z repertoáru spřáteleného Komunálu a taky možná překvapivě Přátelství na n-tou od Petra Nováka.
