První kniha americké autorky Jandy Nelsonové Nebe je všude vyšla u nás už před rokem. S potěšením je možné konstatovat, že se Nelsonová zlepšila, vypsala a novinka Dám ti slunce je v mnohém lepší a zajímavější než její předchůdce. Novela spadá do žánru young adult, tedy knihy pro náctileté nebo „mladé dospělé“. Podobné knihy se však těší čím dál větší oblibě i u mnoha regulérně dospělých. Zcela jistě na tom mají zásluhu i Jandy Nelsonová nebo John Green, jejichž knihy se nebojí dotknout vážných témat jako změna identity, smrt nebo rozvod.
Na to, že je Dám ti slunce kniha pro mladé, překvapí, jak chytře je napsaná. Autorka se nebojí používat množství cizích slov a dotýkat se tísnivých a dospělých témat. Daří se jí budovat atmosféru rozvrácených rodinných vztahů tak dobře, že minimálně první polovina knihy je spíše temnější.
Dám ti slunce je příběhem dvojčat Jude a Noaha. Část knihy je vyprávěna z pohledu třináctiletého Noaha a část očima šestnáctileté Jude. Prolíná se tak současnost s minulostí a je krásně vidět, že některé příběhy se táhnou i několik let, během nichž se aktéři vnitřně dusí jejich nedořešeností. Přesuny z Noahovy minulosti do současnosti nejsou vůbec rušivé, ba naopak, kniha s nimi získává tempo a napětí. Dám ti slunce se točí zejména kolem toho, jak se dva lidi, v tomto případě dvojčata, mohou odloučit jeden druhému. Potom se přidají ještě rodinné problémy a rozvrat, láska a životní neúspěchy a je vidět, že se o žádné veselé čtení jednat nebude. Nelsonová je však nezdolný optimista a i v těch nejtěžších přiznáních dvojčat svítí ono řečené slunce, které se naplno rozzáří v poslední třetině knihy. Ke čtenářově velké úlevě.
Dám ti slunceAutor: Jandy Nelsonová Nakladatelství: CooBoo 2016 Překlad: Veronika Volhejnová |
Není lehké se do knihy začíst, protože protagonisté jsou velmi svérázné osobnosti. Noah je tichý, nadaný a nadšený malíř, který často přemýšlí o tom, jak by něco nebo někoho nakreslil, a neváhá se o své nápady dělit se čtenářem – „AUTOPORTRÉT: Chlapec přetváří svět, než svět přetvoří chlapce“. Jude zase s velkou zálibou poučuje o nejrůznějších příslovích a nemocech. Oba zvláštní sourozenci jsou však sympatické postavy, jež zažívají zajímavý vývoj a čtenář jim celou dobu drží palce.
Jediné, co knihu narušuje, je občasné opakování se Nelsonové a také několik překlepů nebo chybějících písmenek v české verzi, kterých sice není mnoho, ale vnímavého čtenáře přesto ruší.