Téma je dnes oblíbené nejen v literatuře, ale i ve filmu, před dvěma lety se v kinech objevila komedie Pavla Koutského Husiti.

Téma je dnes oblíbené nejen v literatuře, ale i ve filmu, před dvěma lety se v kinech objevila komedie Pavla Koutského Husiti. | foto: CinemArt

RECENZE: Husité letí ve Vondruškově epopeji i v thrilleru o zabijákovi

  • 27
Do bouřlivých časů, jež zdevastovaly českou zemi, se vracejí dvě knihy, které vydalo nakladatelství MOBA: druhý díl Husitské epopeje Vlastimila Vondrušky a román Františka Niedla Krajina nočních jezdců.

Pokud ještě náhodou někomu straší v hlavě dávné Jiráskovy či Nejedlého floskule o hodných husitech, kteří proti všem bojovali za Boží pravdu, druhá část Vondruškovy epopeje, jež nese podtitul Za časů hejtmana Jana Žižky, ho rychle vyvede z omylu. Soupis zločinů, jichž se dopouštěli zastánci přijímání pod jednou i kališníci, je prakticky nekonečný.

Husitská epopej II

80 %

Autor: Vlastimil Vondruška

Nakladatel: MOBA

616 stran

Jako raněné zvíře

Svou Husitskou epopej koncipuje Vondruška jako kroniku osudů členů rozvětveného rodu Prokopů, kterou dlouhá desetiletí po husitských válkách dávají dohromady dva z potomků, kališník a katolík – a pěkně se při tom hádají, neboť staré rány se vůbec nezhojily. „Naše země byla jako raněné zvíře,“ připomíná jeden z nich dobu, jež následovala po upálení mistra Jana Husa. Rány jí zasazoval kdekdo a kdeco včetně přírody: to léto po Husově smrti, jímž Husitská epopej II začíná, přišly bouře, povodně, krupobití, hlad. Češi měli nesváry mezi sebou i s Němci a král Václav IV. víceméně lhostejně přihlížel.

Husitská epopej II na knihy.idnes.cz

Vondruškovu kroniku jednoho rodu koupíte na knihy.idnes.cz.

Vondruška jako historik vychází z dostupných faktů a snaží se co nejvěrněji líčit tehdejší dobu včetně morálky, jídelních zvyků, módy, postavení žen a rodinných vztahů. Tím, že se děj odehrává v nejrůznějších prostředích, od královského dvora přes kláštery, univerzitu, radnice až po dílny řemeslníků, vzniká působivá freska – a přirozeně v ní hraje hlavní roli víra. Spor o kalich, tedy o to, zda i laikové mohou kromě chleba Páně přijímat i jeho krev. „I prostá žena ví, že je to tak správné, neboť tak to určil Ježíš Kristus,“ prohlašuje v univerzitní disputaci Jakoubek ze Stříbra, který s podáváním kalicha laikům začal. Mimochodem, ze slavné Karlovy univerzity po husitských válkách skoro nic nezbylo.

Obálka knihy Husistká epopej II

Ten kalich se ukázal jako pěkně krvavá záležitost. Jen jeden příklad: když kališníci vyhnali od kazatelny starého kněze hlásajícího přijímání pod jednou, surově ho zmlátili. Když se kostela opět zmocnili katolíci, nového kněze upálili. V upalování si ostatně liboval i Jan Žižka, o němž Vondruška soudí, že nebyl úplně slepý.

Autor před námi nechává defilovat známé události. Pražskou defenestraci. Smrt krále Václava včetně ostudného momentu, kdy kališníci po dobytí zbraslavského kláštera vyhodili jeho ostatky, které jen náhodou zachránil jakýsi rybář. Bitvu u Sudoměře, bitvu na Vítkově. Vypalování klášterů a vraždění „kacířů“. Rozpory mezi jednotlivými kališnickými frakcemi. Čekání na tisícileté království Boží, které už má přijít – ale nepřijde. Místo něj tu jsou boje, surovosti, smrt. Jako historik Vondruška nesoudí, nedává najevo sympatie pro jednu či druhou stranu. Stejně tak bez zaujatosti píše o dobových osobnostech. Snad s jedinou výjimkou, jíž je Jan Želivský. Kněz, který strhával davy (a hlavně ženy) a zneužíval je pro svou ješitnost a touhu po moci, evidentně Vondruškovi k srdci nepřirostl.

Více než šest stovek stran Husitské epopeje II zaplňují nejen historické události, ale i příběhy jednotlivých hrdinů knihy včetně milostných. Občas se objeví i závan štěstí, ale příliš rychle mizí uprostřed osudových tragédií, které Vondruška mistrně oživil.

Krajina nočních jezdců

70 %

Autor: František Niedl

Nakladatel: MOBA

352 stran

Korouhev s vlčí hlavou

„Přesto jsem nikdy nepochopil, proč Bůh, když stvořil tak krásný svět, do něho vložil tvory tak nedokonalé, jako jsou lidé,“ povzdechne si v závěru Krajiny nočních jezdců její hrdina Hynek Tas z Boru. Je to už čtvrtý román, který František Niedl věnoval muži, jenž byl jako mladíček vycvičen v Itálii na nemilosrdného zabijáka, pak léta sloužil králi Václavovi IV. (a spával s jeho psy) a nyní, v roce 1422, chrání se svými věrnými kupecké karavany putující mezi jihem Čech, Bavorskem a Rakouskem před loupeživými bandami lapků, husitů i katolíků.

Krajina nočních jezdců

Román Františka Niedla koupíte na knihy.idnes.cz.

Krajina nočních jezdců se dá nejlépe charakterizovat jako historický thriller. V osobě Tase z Boru máme co do činění s jakýmsi středověkým Rambem, který se ničeho a nikoho nebojí a přátelí se s vlky – vždyť i mocný hejtman Žižka má zájem o jeho spojenectví. Zato jeho nepřátelé, a že jich má požehnaně, mají důvod k obavám, když se objeví jeho korouhev s vlčí hlavou. Vypadalo to, že teď, když už se mu zvolna blíží stáří, našel konečně trochu klidu a štěstí s půvabnou ženou. Avšak v zemi, kde se pere každý s každým a kdekdo kromě Tase je ochoten se zaprodat, jsou sny o štěstí marné.

Podobně jako Vondruška napsal i Niedl knihu, která je v naší literatuře dost neobvyklá. V napínavém příběhu se prolíná historie s autorskou fantazií a vytvářejí pozoruhodný konglomerát odvahy, lásky, utrpení a pomsty. Konglomerát místy snad až příliš krutý. Ale ač je to zvláštní, čtenář i tu surovost docela chápe.