Model pánských jízd se v Holkách na tahu opisuje doslova. Jeden fešný vůdce – zde Scarlett Johanssonová, jejíž hrdinka v čele party bývalých spolužaček má právě před svatbou a před volební kampaní. Plus jedna osamělá baculka pro obveselení i dojímání.
Sestava se doplní podle pravidla korektního zastoupení ras i sexuálních menšin, přidá se pití, kokain, vibrátory, penisy, tampony, striptér, krimi na obehrané téma, co s mrtvolou, které Danny Boyle v Mělkém hrobě příkladně vyčerpal už skoro před čtvrt stoletím.
A navrch odhalená Demi Moore coby znak zralé dráždivosti, i když hrdinky svým věkem už také nepatří zrovna k pubertálním diblíkům; jen se tak chovají.
Tudíž jejich uhihňané, uječené vzájemné vítání trvající půl hodiny vyžene slabší povahy z kina dříve, než se začne dít něco trochu bláznivějšího, ovšem inscenovaného v duchu sitkomu. Však také režisérka Lucia Aniellová dosud točila právě a pouze seriály.
Paradoxem „ženského“ přírůstku kin zůstává fakt, že vzácný humor do něj vnášejí muži – jakkoli hrají ještě hůř než dámská sestava tlačená k přepjaté hysterii. Klíčový vtip totiž spočívá ve stavění tradičních rolí na hlavu, takže zatímco odvázané kamarádky se plácají do zadnic v nočním klubu, zdrženliví pánové se věnují kultivované ochutnávce ušlechtilých vín.
Nicméně za hlavní, byť jenom průvodní legraci lze považovat označení Holek na tahu v několika zemích včetně Česka za mládeži nepřístupné. Přes všechny silácké výrazy o sexu jsou totiž ospale neškodné.