Velkými prázdnými místnostmi se plouží mrtvolné postavy, na tapetách se zjevují podivné stíny, děti se ztrácejí nebo umírají nepřirozenou smrtí. Ale spíš než horory to jsou černé grotesky, které si mistrně vymýšlel americký výtvarník a spisovatel Edward Gorey (1925-2000). Dokazuje to i jeho nová knížka v češtině Octárna a jiné příběhy.
Američan v britském hávu
Po knize Kuriózní lenoška jde o druhou českou ukázku z Goreyho rozsáhlého díla, které čítá na stovku titulů. Nynější výbor čtyř povídek z 50. a 60. let je jen malou splátkou velkému, takřka kultovnímu autorovi, kterého si cenili mimo jiné Oskar Kokoschka nebo John Updike.
Goreyho výrazný styl ovlivnil nejen spisovatele a výtvarníky, ale i známé hudebníky (včetně americké punkové kapely The Freeze). Volné inspirace se dají najít i ve filmu: od Addamsovy rodiny až po Mrtvou nevěstu režiséra Tima Burtona. Přitom však Goreyho tvorba, předurčená prý dětským zážitkem ze Stokerova Draculy, vůbec nepůsobí americky.
Jeho suché, vytáhlé postavy, ponurá schodiště, pootevřené dveře jako by vypadly ze strašidelných kulis anglického gotického románu; britský se zdá i jeho smysl pro suchý humor. Zakládá si na jemných, černobílých obrazech, které téměř ustrnuly v pohybu. Není v nich důležitá akce, ale nálada, stopy, siluety, bledé tváře bez výrazu, na které si už dělá zálusk smrtka. A možná že je právě tohle pomalé tempo v kombinaci s Goreyho hravou ironií tajemstvím jeho literárního úspěchu.
Mrtvé děti podle abecedy
Asi nejlepším kusem z Octárny je cyklus nazvaný Rozšmelcovaná děťátka. Gorey tu dávno před bestsellerem Řada nešťastných příhod Lemonyho Snicketa vytvořil mnohem drastičtější sérii: k jednotlivým písmenům abecedy přiřadil bizarní způsoby dětských úmrtí. "A jako Anča, ze schodů spadla, / B jako Béďa, malý kus žrádla. / C jako Cilka, vyhublá k zoufání, / D jako Dušan, skopnutý ze saní."
Nebohé dětičky jsou v Goreyho knize postupně udušeny broskví či hřebíky, pohlceny kobercem, rozmetány výbuchem, propíchnuty jehlicí nebo udupány v pranici. V tomto srovnání vyznívá další příběh Octárny skoro jako selanka: jednoho dne vpadne do života jisté opravdu nóbl rodinky podivné stvoření - a sedmnáct příštích let tam jenom mlčí, jí, zírá do komínů a krade ručníky z koupelny.
Z absurdity do iracionálna
Edward Gorey své dílo plné iracionálních příhod a absurdních situací charakterizoval jako pochmurný "literární nonsens": "Veselý, pozitivní nesmysl pro děti - ach, jaká je to nuda, nuda, nuda. Schubert říkal, že neexistuje šťastná hudba. A měl pravdu. Pravděpodobně neexistuje ani šťastný nesmysl."
Ale šťastné či nešťastné konce vlastně nejsou u spisovatele Edwarda Goreyho tak důležité: čtenář má požitek hlavně z těch opravdu originálně pojatých nesmyslů.
Edward Gorey: Octárna a jiné příběhy
Dokořán, 120 stran, cena 265 korun
Hodnocení MF DNES: 80 %
