Za normální situace bychom se prostě dívali na její prvotní setkání s budoucím domovem; dva týdny po událostech na Manhattanu se na ty záběry chtě nechtě díváme s nostalgií. Sledujeme snímky města, které - jak se dnes s oblibou říká - už nikdy nebude takové jako dřív. Určitě ne tak bezstarostné a pohostinné, jak je autorka v šedesátých letech zastihla.
Fuková ve své tvorbě předvádí groteskní či absurdní konfrontace reálných předmětů. Taková "setkání", jež skutečnost mění v imaginativní, do snů ponořený svět. V New Yorku se autorka pídila po křiklavých reklamách a neonech, objektivem sledovala nekonečné přímky ulic a mrakodrapů, na filmu jí uvízli i noční chodci a všudypřítomné odrazy výloh. Některé kompozice Fuková našla přímo na ulici, část dotvořila fotomontáží. Právě v New Yorku opustila své dřívější poetičtější, ale již tehdy příliš estétské vidění. Díky tomu můžeme vidět dodnes platný subjektivní esej o téměř podprahovém životě velkoměsta. Výborný je třeba záběr americké vlajky, jež hladí v podhledu stěnu obří budovy.
Jenže veškeré uvažování o výtvarné stránce snímků pořád ustupuje před myšlenkami o nedávné katastrofě. Nelze se jich zbavit. Navíc řada fotografií působí téměř prorocky: na jedné vidíme panorama Manhattanu přes přístrojovou desku helikoptéry, na jiném siluetu mrakodrapů zakrytou stíny střemhlavě padajících letadel. Na nové kontexty výtvarných děl si budeme muset zvyknout - což samozřejmě neplatí jen pro práce Evy Fukové.
Fuková ve své tvorbě předvádí groteskní či absurdní konfrontace reálných předmětů. Taková "setkání", jež skutečnost mění v imaginativní, do snů ponořený svět. V New Yorku se autorka pídila po křiklavých reklamách a neonech, objektivem sledovala nekonečné přímky ulic a mrakodrapů, na filmu jí uvízli i noční chodci a všudypřítomné odrazy výloh. Některé kompozice Fuková našla přímo na ulici, část dotvořila fotomontáží. Právě v New Yorku opustila své dřívější poetičtější, ale již tehdy příliš estétské vidění. Díky tomu můžeme vidět dodnes platný subjektivní esej o téměř podprahovém životě velkoměsta. Výborný je třeba záběr americké vlajky, jež hladí v podhledu stěnu obří budovy.
|
Eva Fuka: New York '64 |
|
Pražský dům fotografie, Haštalská 1, Praha 1 |
|
Výstava trvá do 14. října 2001 |
|
Rozhovor s Evou Fukovou čtěte ZDE. |
 The Boardwalk Bar |
 Empire State Building |
 Eva Fuková |
 Kandinsky |
 Bo Diddley |
 Mrakodrap |
 Skyline z helikoptéry |
 Stíny nad městem |
