RECENZE Noci v Rodanthe: Richard Gere a (nejen jeho) potoky slz z Rodanthe

Jedno se filmu s názvem Noci v Rodanthe musí přiznat: nic nezastírá. Jen se dívenka ve snu zpomaleně proběhne po pláži a vzápětí coby již zralá žena zastaví budík, v pár vteřinách ví člověk přesně, jaký typ filmu ho čeká, a může se ještě pokusit o útěk ze sálu.

Pokud zůstane, rychle získá ještě dva poznatky. Že George C. Wolfe nesetřásl návyky televizního režiséra a že legrace nebude, protože jinak by si ti dva, kteří si každý jinde balí svršky, alespoň třeba omylem vyměnili takřka stejné tašky.

Jenže Noci v Rodanthe nepřinášejí romantickou komedii, nýbrž melodramatickou pozdní romanci pro dvě ušlechtilé tváře zalité slzami.

Ona je vzorná matka dětí, jež na víkend svěřila exmanželovi, aby mohla své kamarádce pohlídat penzion u moře. On je lékař trpící vinou za operaci, kvůli níž se mu odcizil syn, a také jediný host penzionu na ostrově před bouří.

TRAILER K FILMU NOCI V RODANTHE

V opravdu povedeném, pohádkově bizarním domě nad příbojem se tak sejdou dva přiměřeně zhrzení, ale navenek zachovalí lidé alias Diane Lane a Richard Gere - je nad slunce jasné, kde spolu skončí.

Noci v Rodanthe

50 %

USA / Austrálie, 97 min.

režie George C. Wolfe,

hrají Diane Lane, Richard Gere, James Franco, Scott Glenn,

Kinobox: 59 %

IMDb: 6.0

Samozřejmě až po dlouhých konverzačních předehrách, kdy večeří u svíček, prohlížejí si fotografie potomků a navzájem si radí, jak dál se zpackanými životy. Oba herci mají šarmu stále dost, jenže Diane Lane je výrazově přepjatá a Gere zase až příliš kormutlivě přešlý mrazem.

Přirozenost si vychutnají při jediné odlehčené scéně, opilecké likvidaci starých konzerv; jinak se drží scénáře o bytostech citlivých, oduševnělých, čestných, zodpovědných a vždy si vědomých správné cesty.

Je smutné sledovat, kam autorská zvůle hrdiny dovede, k jakým třeskutým náhodám a nehodám je přistrčí a kolik slané vody jim prolije údolími vrásek. I německé televizní kýče podle Rosamunde Pilcherové se mají od Nocí v Rodanthe co učit, včetně kuchyňské symboliky divokých koní na pláži.

Plačtivou usedlost filmu stírá jen hrdinčina dcera, která tu absolvuje přerod z pubertálního fracka v dospělou ženu, onen snový dům u moře jakoby na konci světa - a pro Gereovy fanynky samo sebou každičký interesantně postříbřený vlas na jeho skráni.