Současným gangsterkám chybí styl. Ale stačí přenést souboj zákona se zločinem o desítky let zpátky, aby dostal vděčnou patinu, která jej odliší od běžné šablony akčních příběhů. Jistě, i retrogangsterky mají šablonu, leč pohlednější.
Přesně taková úvaha dýchá ze snímku Gangster Squad - Lovci mafie, který ve čtvrtek vstoupil do českých kin, doprovázen stejnojmennou knihou založenou na skutečném případu. Film zabírá užší období, líčí bitvu právě ustavené tajné jednotky losangeleské policie, jejíž hlavní opory představují Josh Brolin a Ryan Gosling, s tamním mocným podsvětím, jehož krále hraje Sean Penn.
Al Capone za časů prohibice zosobňuje možná přitažlivější éru, nicméně i poválečný nástup mafie má své silné filmové přepisy v čele s Kmotrem; hlavně však Američané jsou v daném žánru jako doma. Lovci mafie uvedou během pěti minut do nálady Los Angeles roku 1949, města světel lákajících k zábavě dlouho odpírané i temných stínů, které mír přináší. Jen Brolinův policista, hrdina ve stylu drsné školy, zůstává svým způsobem ve válce stále a Penn v masce krutosti sice občas budí smích, nicméně pořád je snesitelnější než v kladných rolích horlivých aktivistů.
Pod nápisem Hollywood
Na Scorseseho mafiánské legendy či na De Palmovy Neúplatné film zdaleka nemá. Ruben Fleischer postrádá režijní rukopis a scenárista Will Beall tíhne ke krimikomediím; dohromady tedy dali právě a pouze žánrovou zábavu s řadou předvídatelných klišé od dětí a lásek hrdinů až po přehlídku zkorumpovaných zástupců lidu.
Není to taková legrace jako Někdo to rád horké, není to taková síla jako Mafiáni; ale ani neměla být. Lovci mafie alespoň ve své filmové podobě nezastírají, že si dali do znaku nezávaznost, při zachování základní "koukatelnosti".Nicméně z plátna se line půvab časů, kdy tančírnami štěkaly pistole a pokaždé se tu našlo pár správných chlapů ochotných zemřít za čisté místo pro budoucí generace. Časů, k nimž prostě patří silácké průpovídky i nábor dobrovolníků ve stylu Sedmi statečných. Mimochodem právě směsice maličkého komanda tajnějšího než CIA s kovbojskými prvky Divokého západu pod obřím nápisem Hollywood hraje pro film víc než leckteré z hvězd.
Knižní předloha: Poutavý pohled na město andělů, které se topí v bahněSnad nejpřekvapivější v knize Lovci mafie je informace, že pověstný šéf FBI John Edgar Hoover dlouho popíral existenci celoamerické mafie a uznal ji až někdy kolem poloviny 50. let. Prokousat se více než čtyřmi sty stran textu nabitého fakty vyžaduje značnou dávku trpělivosti a soustředění, ale za tu námahu to stojí.  Obálka knihy Lovci mafie Lieberman na knize pracoval více než deset let, založil ji na důkladném studiu materiálů od soudních protokolů po rozhovory se členy losangeleské protigangsterské jednotky, zejména seržantem Jackem O'Marou. A vytvořil víc než historii policejního souboje s italskými či židovskými mafiány. Je to i příběh Los Angeles, města, jež po dlouhá desetiletí tonulo v bahně vymáhání výpalného, podvodných sázek na koníčky, vydírání odborových svazů a mnohdy zkorumpovaných policistů i politiků. Města, ve kterém se na přelomu 30. a 40. let, kdy začal jeho prudký rozvoj, "nacházelo osmnáct set sázkových kanceláří, šest set bordelů, dvě stě heren a třiadvacet tisíc hracích automatů, a to všechno se provozovalo přímo pod nosem starosty Franka Shawa". Města, kde se o více než padesátce gangsterských vražd konstatovalo: "K dnešnímu dni nebyla podána žaloba." Policisté z protigangsterské jednotky nepostupovali proti Dragnovi, Mickeymu Cohenovi či "Ranaři" Whalenovi a dalším tuctům zločinců vždy podle předpisů. "Dnes by nám to neprošlo," konstatuje po letech seržant O'Mara. Ale: dalo se snad proti vší té špíně bojovat v bílých rukavičkách? Alena Slezáková |
