Butler coby takzvaný lovec lidí, jež hledá na soudní příkaz, se škodolibě vrhne po zakázce, aby předal spravedlnosti vlastní exmanželku, novinářku v podání Anistonové. Jenže ta se vydala po stopě zločinců, takže se bývalí partneři ocitnou brzy ve společném ohrožení života. Což, jak známo, sbližuje.
Zkrátka zápletka opisuje nedávné Morganovy, kde rozhádaný pár rovněž smířilo vražedné nebezpečí; oba filmy používají i stejnou tklivou berličku – starší manžele, kteří o hrdiny pečují a dávají jim příklad ryzího vztahu. Přitom Exmanželka za odměnu začne nadějněji, díky situační jízdě v titulcích; jenže vzápětí přejímá tuctový vypravěčský model. Ona zosobňuje vzor úspěšné udržované dámy, on uváleného ironika; oboustranně však provozují hlavně únavné žvanění.
Režisér Andy Tennant nepřemýšlel o klíči k otřepané historce déle než o výběru košile na rodinnou večeři. Střídá časové roviny – což působí jen uměle – a fotogenická prostředí, takže hrdinové navštíví dostihy, kasino, tetovací salon či golfové hřiště. Kvůli potřebě akce vzniká dost nelogičností i gagů pro gagy a vrchní padouch je už od pohledu tak podezřelý, že měl být za mřížemi od kolébky.
Nicméně pro část žen může mít Butlerův dřevorubecký šarm jistou přitažlivost a k průměru film doklopýtá díky hrstce vtipných okamžiků, k nimž patří palba golfovými míčky, telefonát z kufru auta nebo trestný čin „napadení policejního koně“.
Tradičně největší odolnost musí divák projevit, když dojde na romantiku, slzy, pozdní přiznání chyb, omluvy a smiřování. Je pozoruhodné, kolik lehce vrásčitých hrdinů s těžce pubertálním chováním Hollywood spotřebuje a kolik času jim věnuje: i Exmanželka by se dala krátit donekonečna.