RECENZE: Partyzánský Borat – smích na ostří nože

Začínala partyzánsky ve stovkách amerických kin, teď už jich obsadila tisíce a dobývá další země – pokud ji nevykážou jako Rusko. Jaká je kontroverzní komedie Borat?

Provokace budí zvědavost, nadto provokace, kvůli níž se zlobí tak nesourodé publikum jako Židé, křesťané, Romové, Texasané, Kazaši a Pamela Andersonová.

Borat

70 %

USA, 2006, 83 minut.

režie Larry Charles,

hrají Sacha Baron Cohen, Ken Davitian, Pamela Andersonová,

Kinobox: 76 %

IMDb: 7.3

To všechno způsobil Borat, hrdina stejnojmenné komedie, která vstupuje do českých kin s pověstí přelomového bodu kinematografie, ba dokonce zjevení.

Český sen o České sodě
Což je přehnané. Borat nespadl z nebe coby vzor dokonalosti. Naopak má dvě poměrně podstatné chyby: je to podvod a není to film. Nezapře, že vyšel z televizní show, stavbou připomíná spíš estrádu na cestách.

A mystifikace, z níž čerpá smích, docílil za cenu lži: mnozí v něm vystupují v domnění, že jde o zanedbatelný dokument pro kazašskou televizi, který se nikde jinde neobjeví. Kupodivu odpůrci filmu mluví hlavně o politické nekorektnosti, aniž je pálí daleko spornější zneužití důvěry jednotlivce.

Přes to přese všechno, dokonce i přes záplavu fekálních žertů, které rozpatlává občas až úmorně, má však Borat jednu obrovskou přednost. Je opravdu kromobyčejně vtipný.

V podstatě kombinuje dva prvky, které ve své době rozvířily i zdejší poklidné vody. Černý, zdravě neuctivý humor České sody s Petrem Čtvrtníčkem, pro nějž také nebylo nic svaté, bylo-li to zábavné, a metodu dokumentu Český sen, který se bavil na účet lidí nalákaných reklamou do falešného hypermarketu.

Komik Sacha Baron Cohen, který se ve svém televizním pořadu vydává kromě kazašského reportéra Borata i za britského rappera Aliho G či německého homosexuálního komentátora módy Bruna, si pro filmovou verzi Borata zvolil žánr road movie. Jeho hrdina přijíždí do Ameriky natočit „kulturní lekci“ pro svou vlast a brázdí Státy od východního pobřeží až po Kalifornii, aby se tu oženil s hrdinkou seriálu Pobřežní hlídka, nic netušící Pamelou Andersonovou.

Smích dovedně balancující na ostří nože má podobu situační i slovní (s Boratovou „angličtinou“ si české titulky mile vyhrály) a zejména zpočátku se z plátna valí v palebných dávkách, které divákův organismus málem nestíhá vstřebat – asi jako suchem ztvrdlá půda prudký déšť.

Se slepicí do Hollywoodu
Co všechno Borat předvede? Namátkou krávu v ložnici, lidovou kazašskou hru na pogrom zvanou Židobraní, auto tažené oslem, slepici v kufru, cikánské slzy proti AIDS, vyměšování a onanii na ulici.

S každým se líbá, v hotelu smlouvá, výtah považuje za pokoj, myje se v záchodové míse, přátelí se s gayi, jako host v televizi vstupuje do předpovědi počasí. Také dychtivě zkoumá feminismus a anekdoty o postižených, učí se řídit vůz, přičemž nabízí panáka a ptá se, jak rychle „mám najet do Cikánů, abych je určitě zabil“.

Stejně bezelstně si kupuje „nejlepší zbraň na Židy“, kteří podle něj zaútočili 11. září. Na texaském rodeu vykřikuje „kéž Bush vypije krev všech lidí v Iráku“, zkouší hip hop, na náboženském shromáždění vzývá „pana Ježíše“ a vyděšené nevěstě slibuje vlastní pluh.

Borat je křiklavější, plebejskou obdobou Mr Beana, jenže na rozdíl od britského komika se tenhle herecký sólista přiživuje na spontánních reakcích zaskočeného okolí. Zároveň však Cohen překvapuje něhou, dokonce jímavým smutkem ve chvílích, kdy jeho hrdina ztratí iluzi o své panenské lásce Pamele.

Po originálním jiskřivém rozjezdu se některé zdroje smíchu opakují, ale hrozbu monotónnosti naštěstí odvrací rozumná délka filmu. Ostatně i místy příliš okatá satira na Ameriku či banální milostná pointa s prostitutkou se mohou vydávat za tvůrčí záměr. Od kazašského balíka přece nelze čekat vytříbené zázraky!