RECENZE: Barevný závoj je až příliš přesnou romancí

Už potřetí se román W. Somerseta Maughama dočkal filmového přepisu. Barevný závoj se drží původního názvu předlohy, jejího zakotvení mezi britskou komunitou v Číně 20. let minulého století i obsahu, jímž je "dodatečná" romance rozhádaných manželů zrozená v krajních podmínkách.

Vlastně tu hraje všechno, co žánru přísluší: čarovná krajina, pocitová nálada, exotické rekvizity, britský humor a zejména oba hlavní aktéři, Naomi Wattsová a Edward Norton.

V úvodním obrazu kdesi v divočině účinkují pouze on, ona, jejich kufry, mouchy, déšť a zaryté mlčení; rázem je jasno, jaké napětí mezi nimi vládne. Pak se děj vrátí zpět na londýnskou půdu, k předchozím rychlým námluvám mile nemotorného lékaře působícího v Číně a dívky volící sňatek bez lásky, jen aby už doma nepřekážela.

Barevný závoj

60 %

USA, 2006, 125 min.

režie John Curran,

hrají Edward Norton, Naomi Wattsová, Liev Schreiber, Toby Jones,

Kinobox: 72 %

IMDb: 7.4

Při svatební noci jako by Wattsová s lehce pobaveným pohrdáním shlížela na dojemného Nortona v pyžamu; ale když novomanžel odhalí její banální nevěru, role se obracejí. Nortonův hrdina vytasí drápy a jeho tvrdé, věcně nesmlouvavé ultimátum – buď rozvod, nebo společné soužití v zapadlé vsi sužované cholerou – má nádech pozdního přiznání, že jeho láska je v podstatě husička.

I ten, kdo knihu nečetl, lehce odhadne, že daleko od civilizace tváří v tvář smrti projdou drsnou léčbou svých náhle směšných problémů. Ona ocení doktorovu práci, on její snahu stát se rovněž užitečnou; naštěstí proces poznávání, sbližování a odpouštění je postupný, nevtíravý a vroubený smíchem.

Právě černočerný, záhrobní humor je odměnou za přidané sebemrskačské motivy britské koloniální politiky. Když skvělý Toby Jones coby soused dvojici vítá, říká o jejích předchůdcích: Byla to milá rodina, ukážu vám jejich hroby. A odpovědí je mu zdvořilé: To jste hodný.

Podobné rysy salonní zdrženlivosti má tichý souboj páru u stolu, kde se jeden druhému natruc ládují nebezpečným jídlem – Válka Roseových, v níž jde skutečně o život. Dokonce ani první podroušené sbližování, kdy se při svlékání ohlížejí přes rameno a ranní rozpaky pak halí kocovinou, není zbaveno něžné ironie.

Vtip a herci zkrátka dělají ze starosvětské romance příjemnou podívanou, vytříbenou snad až přespříliš: přesnou čistou dokonalostí působí trochu zakřiknutě. Ale kdo má ten zapomenutý žánr rád, ať si k hodnocení klidně deset procent přidá.