Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Továrníci, dělníci a Brno jako fabrika na látky. A na úspěch

  11:47aktualizováno  11:47
Napůl román, napůl publikace k výstavě. Předně však je Fabrika poutavé vyprávění Kateřiny Tučkové o pěti generacích textilních magnátů.

Z výstavy Brno - moravský Manchester | foto: Moravská galerie v Brně

Fakt, že Kateřina Tučková není jen spisovatelkou a autorkou románů Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovských bohyní, ale i kunsthistoričkou a kurátorkou výstav, je známý. Díky spolupráci s Moravskou galerií v Brně se teď oba obory jejího zájmu protnuly v publikaci nazvané Fabrika. Ta tvoří svým způsobem katalog k výstavě o rozmachu brněnských textilek nazvané Brno – Moravský Manchester, ale souběžně i svého druhu román o pěti generacích rodiny Offermannů. Ti byli jedněmi z největších textilních magnátů v historii starého kontinentu. Ostatně, jak Tučková píše, na konci 19. století dosáhly jejich textilky takové úrovně a tak nízkých výrobních cen, že brněnské látky odebírali angličtí obchodníci, opatřili je nálepkou Made in England a prodávali je zpět na kontinent. Prý se tehdy do brněnských suken oblékala i královská rodina.

Fabrika

Autorka:

Nakladatel: Host

226 stran, 299 korun

Hodnocení­: 70%

Tučková si od začátku Fabriky nehraje na žádný osudový román. Což na jednu stranu ubírá příběhu na kouzlu, protože ho neustále přerušuje referencemi z porad kurátorů a zprávami z archivů. Na druhou stranu čtenáře zásobuje fakty. Tedy ne těmi historickými, ale čistě pracovními. A sledovat, jak vzniká výstava, je poutavé. V každém případě se tak autorka pojišťuje proti hnidopichům, kteří by ji chtěli usvědčit z přílišné fantazie přebíjející či upravující skutečnost; v diskusích se svými kolegy z galerie i během vsuvek vlastních pochybností mnohokrát zopakuje, že zejména o nejstarších Offermannech se toho dá v archivech najít žalostně málo.

Muži a stroje

Fabrika nemůže sloužit jako ukázkový román, na to je její osnova místy až příliš řídká a viditelně nastavovaná, charaktery se drží spíš svých skutečných historických dat a dávných strnulých portrétů než detailně propracovaných vlastností, jež by je hnaly vstříc nevyhnutelnému osudu. Jako katalog k výstavě je to však nadprůměrná práce. A ukazuje cestu, jak představit návštěvníkům galerie téma v celé šíři, nechat je, aby si dozvuky výstavy odnesli domů a tam v mysli spojovali to, co už viděli v expozici, a to, co se z textu nově dozvídají. A nejde jen o osud Offermannů, ale i o doplňková hesla, která popisují jak roli vedlejších postav v příběhu, tak historické a technické termíny.

Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru koupíte zde.

obálka knihy Fabrika

Přestože v centru příběhu stojí Offermannovi, paralelně s tím Tučková líčí i dějiny Brna, textilní praxe a hlavně obyčejných dělníků. Už na konci 18. století, když byli první Offermannové svědky zděšení, jež u jejich dělníků vyvolalo používání postřihovacích nůžek nahrazujících práci padesáti lidí, bylo jasné, že muži a stroje nemusí nutně najít společnou řeč. A nejen muži, kniha je i svědectvím o utrpení sirotků, kteří v dílnách pracovali i čtrnáct hodin denně za jedno, v lepším případě za dvě jídla. A jestli se o majitelích továren dá najít v archivech málo, o dělnících z chudinských čtvrtí existují z dob, kdy už kupodivu bezvadně fungovaly matriky, obvykle jen dva záznamy – datum narození a datum úmrtí, mezi nimiž bylo často mrazivě málo let.

Ke Slavkovu přes hampejzy

Přitom právě dělníci v té době tvořili podstatu města, které zažívalo obrovský vzestup: „Jenomže starý feudální řád, v němž takovým lidem aspoň nějaké jistoty poskytoval majitel panství a pospolu žijící široká rodina, se rozpadl, a základy sociálního státu se rýsovaly v daleké budoucnosti,“ píše Tučková. Karl Offermann, stěžejní postava příběhu, jehož život rámují letopočty 1792–1869, pak nechal v Brně vystavět nejenom Denisovy sady a Lužánky, ale hlavně ulici činžovních domů pro dělníky svých továren.

Tučková jde ještě dál, když vztahuje okolnosti světových dějin k tehdejší místní výrobě. Třeba když líčí, jak se Brnem prohnala napoleonská vojska a jak pak město poznamenala bitva u nedalekého Slavkova. „V Brně nebylo jediného člověka, kterého by se válečné běsnění nedotklo. Všichni běhali s vodou, obvazy nebo jídlem, městští hrobníci ráno co ráno sváželi další mrtvé do jámy vykopané na novém krchově za městem. Vítězné vojsko odtáhlo teprve v půli ledna roku 1806 a za sebou nechalo ožebračené město s táborem nemohoucích, které bylo třeba živit, a po týdnech oslav i šířící se francouzskou nemoc. Ta z hampejzů rychle přeskočila i do měšťanských domácností, v nichž Francouze vzteky proklínala nejedna paní i služebná,“ píše autorka.

Offermannovi už tehdy dokázali tuhle nevýhodu obrátit ve svůj prospěch, rychle se domluvili, že budou pro armádu šít a vojákům dají najíst, když ti na oplátku místo povalování v lokálech a plenění přijmou placenou práci. Francouzská armáda tak tenkrát postavila Offermannům nový sklad – a ti si navíc zajistili odbyt látek do Francie, protože Napoleon dlouhodobě blokoval obchod s Anglií.

Tučková v nadsázce tvrdí, že její Fabrika je něco mezi fantasy, komiksem a pohádkou. A není vůbec špatná.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
ANKETA: Pětina Čechů nepřečte za rok jedinou knihu. Ženy čtou více. A vy?

O Češích se často mluví jako o náruživých čtenářích. Nový průzkum agentury Ipsos však dokazuje, že je to věc individuální. Zatímco pětina dospělých Čechů...  celý článek

Jakuba Katalpa
RECENZE: Věznit pošťáka ve sklepě může být úplně normální, přesvědčuje Doupě

Seniorka Květa se nedokáže vyrovnat se samotou, která ji obklopuje po smrti manžela. Proto ve sklepě svého domu vybuduje tajný úkryt. Zavře do něj pošťáka...  celý článek

Spisovatel Petr Šabach
V 66 letech zemřel spisovatel Petr Šabach, autor předlohy Pelíšků

Ve věku 66 let zemřel Petr Šabach, autor humoristických románů a povídek. Známá je třeba sbírka Hovno hoří, podle níž vznikl film Pelíšky. Jeho smrt pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.