Jakuba Katalpa

Jakuba Katalpa | foto: archiv autorky

RECENZE: Věznit pošťáka ve sklepě může být úplně normální, přesvědčuje Doupě

  • 0
Seniorka Květa se nedokáže vyrovnat se samotou, která ji obklopuje po smrti manžela. Proto ve sklepě svého domu vybuduje tajný úkryt. Zavře do něj pošťáka Bohumila a rozhodne se mu převyprávět svůj život. O tom píše ve své nové knize Doupě spisovatelka Jakuba Katalpa, vlastním jménem Tereza Jandová.

Zatímco v románu Němci se autorka vyrovnávala s rodinným dramatem na pozadí česko-německých dějin, tentokrát dobové ukotvení příběhu nehraje takovou roli. Detailně se soustředí na osudy pěti hlavních hrdinů a jejich nejbližších. Jádrem románu je život jedenasedmdesátileté Květy, která nejprve pečlivě plánuje konstrukci sklepního doupěte, aby v něm později mohla držet svou oběť.

Obálka knihy Doupě

Ublížit nikomu nechce, bojí se však samoty. Potřebuje se o někoho starat. Smrtí manžela se jí z života vytratila moc nad druhým člověkem, kterou si udržovala na první pohled banálními záležitostmi – vařením obědů či pečením koláčů. Bohužel na ně neutáhne ani dceru Evu, se kterou se navíc neustále pře o prodej domu, a tak se schyluje k radikálnímu řešení.

Více knih v jedné

Květin život zpovzdálí sleduje postarší Vietnamka Hoang, jejíž dcera vlastní večerku v protějším domu. Osud ženy, která musela opustit svou rodnou krajinu a bez znalosti jazyka se vydává vstříc životu v odlišné kultuře, vytváří barvitý rámec vyprávění. Možná by si však zasloužil vlastní román.

Trochu navíc v knize působí příběh amerických manželů japonského původu Akiko a Hidekiho, jejichž vztah sžírá rakovina, kterou žena onemocněla. S hlavní linkou vyprávění se totiž protne minimálně. Skoro to vypadá, jako by autorka měla v šuplíku námět, kterého se potřebovala zbavit, a tak jím doplnila Doupě.

Autorka převezla čtenáře

Stejně jako v případě Němců i tentokrát se Jakuba Katalpa drží krátkých kapitol a střídmého, věcného stylu. Dechberoucí moment přichází ve chvíli, kdy se autorce povede čtenáře přesvědčit, že zavřít cizího člověka ve sklepě a držet ho tam dlouhé měsíce je úplně normální. Za to klobouk dolů. Stejně jako za postupnou katarzi v přemýšlení vězněného pošťáka, jehož pocity se od prvního dne až po ten poslední postupně posouvají z jedné strany emoční škály na druhou.

Doupě

80 %

Jakuba Katalpa

Nakladatelství Host, 2017, 312 stran

Z prvotního vzteku, výčitek a zmatení se postupem času stane beznadějné odevzdání, které vykrystalizuje v čistou a vědomou závislost. Bojovníky za pravdu a spravedlivé tresty vyústění knihy asi nepotěší.

Doupě si zaslouží pozornost, prorokovat mu však úspěch Němců by bylo troufalé. Příběh je komornější a takové možná bude i jeho publikum. To však nevadí. Zasáhne i tak.