RECENZE: Věznit pošťáka ve sklepě může být úplně normální, přesvědčuje Doupě

Seniorka Květa se nedokáže vyrovnat se samotou, která ji obklopuje po smrti manžela. Proto ve sklepě svého domu vybuduje tajný úkryt. Zavře do něj pošťáka Bohumila a rozhodne se mu převyprávět svůj život. O tom píše ve své nové knize Doupě spisovatelka Jakuba Katalpa, vlastním jménem Tereza Jandová.

Jakuba Katalpa | foto: archiv autorky

Zatímco v románu Němci se autorka vyrovnávala s rodinným dramatem na pozadí česko-německých dějin, tentokrát dobové ukotvení příběhu nehraje takovou roli. Detailně se soustředí na osudy pěti hlavních hrdinů a jejich nejbližších. Jádrem románu je život jedenasedmdesátileté Květy, která nejprve pečlivě plánuje konstrukci sklepního doupěte, aby v něm později mohla držet svou oběť.

Obálka knihy Doupě

Ublížit nikomu nechce, bojí se však samoty. Potřebuje se o někoho starat. Smrtí manžela se jí z života vytratila moc nad druhým člověkem, kterou si udržovala na první pohled banálními záležitostmi – vařením obědů či pečením koláčů. Bohužel na ně neutáhne ani dceru Evu, se kterou se navíc neustále pře o prodej domu, a tak se schyluje k radikálnímu řešení.

Více knih v jedné

Květin život zpovzdálí sleduje postarší Vietnamka Hoang, jejíž dcera vlastní večerku v protějším domu. Osud ženy, která musela opustit svou rodnou krajinu a bez znalosti jazyka se vydává vstříc životu v odlišné kultuře, vytváří barvitý rámec vyprávění. Možná by si však zasloužil vlastní román.

Trochu navíc v knize působí příběh amerických manželů japonského původu Akiko a Hidekiho, jejichž vztah sžírá rakovina, kterou žena onemocněla. S hlavní linkou vyprávění se totiž protne minimálně. Skoro to vypadá, jako by autorka měla v šuplíku námět, kterého se potřebovala zbavit, a tak jím doplnila Doupě.

Autorka převezla čtenáře

Stejně jako v případě Němců i tentokrát se Jakuba Katalpa drží krátkých kapitol a střídmého, věcného stylu. Dechberoucí moment přichází ve chvíli, kdy se autorce povede čtenáře přesvědčit, že zavřít cizího člověka ve sklepě a držet ho tam dlouhé měsíce je úplně normální. Za to klobouk dolů. Stejně jako za postupnou katarzi v přemýšlení vězněného pošťáka, jehož pocity se od prvního dne až po ten poslední postupně posouvají z jedné strany emoční škály na druhou.

Doupě

80 %

Jakuba Katalpa

Nakladatelství Host, 2017, 312 stran

Z prvotního vzteku, výčitek a zmatení se postupem času stane beznadějné odevzdání, které vykrystalizuje v čistou a vědomou závislost. Bojovníky za pravdu a spravedlivé tresty vyústění knihy asi nepotěší.

Doupě si zaslouží pozornost, prorokovat mu však úspěch Němců by bylo troufalé. Příběh je komornější a takové možná bude i jeho publikum. To však nevadí. Zasáhne i tak.