Jak se točilo s Deneuve a Depardieuem?Rozhovor s režisérem filmu Francoisem Ozonem |
Zjevně kvůli nim přišly ve Francii do kin takřka dva miliony diváků; škoda že ve statistikách nestojí, jaké procento tvořili teenageři. Profesionální manželka totiž zosobňuje pamětnický druh podívané: vrací se do 70. let, do popředí staví starší generaci a vypravěčsky připomíná únavnou televizní inscenaci salonního typu.
Blízko Internacionály
Titulní hrdinka je ženou továrníka: upravená spolehlivá hospodyňka smířená už se vším včetně mužových záletů. Má dvě dospělé děti, dceru podporující "zlého kapitalistu" otce a syna s uměleckými sklony. Když továrníka skolí stávka, přebere jeho žena řízení podniku a rozkvete – ona i firma. Natož když potká dávného milence, nyní levicového politika.
Rodinná konverzace, zápletka i humor, vše tu má nádech třídního boje, jak říkají komunisté – leč v podobě budovatelské agitky, kde dělníci milují svou práci a šéfka své dělníky. Naivismus by ukazoval na dávnější léta než sedmdesátá, jejichž starosvětsky uhlazené retro filmu docela svědčí.
Zato mu škodí úmorná divadelnost daná předlohou, jíž se Ozon nedokázal zbavit, a také romantické výjevy, jež by si hlavně Depardieu měl už odpustit: jako tančící milovník působí směšně. Naopak jeho kolegyně dostala řadu šancí ukázat stále pěkné nohy.
Pár nápadů jako šperky na odborové schůzi pobaví, ale jiskřivou komedii nevykřešou. Navzdory šarmantní herečce je Profesionální manželka bezzubá, fádní a laciná uvnitř i navenek, zvláště když se začne ohánět emancipačními hesly na politické scéně. Ve volebním finále sice nezní Internacionála, ale daleko k ní vítězný chorál téhle chudé zábavy nemá.
Profesionální manželka
Francie, režie François Ozon, titulky, 103 minut
Hrají: Catherine Deneuve, Gérard Depardieu, Judith Godreche, Fabrice Luchini
HODNOCENÍ MF DNES 50%
