RECENZE: Je Stallonův vysloužilý Rocky ve filmu Creed vážně oscarový?

Na silvestra vstupuje do našich kin Creed, ve Státech opěvovaný návrat boxera Rockyho, kterého Sylvester Stallone hraje už posedmé. Poprvé ve vedlejší roli - nicméně získal za ni nominaci na Zlatý globus a mluví se o šanci na Oscara.

Z filmu Creed | foto:  Forum Film

Opravdu je Stallone herecky tak dobrý, nebo spíše dojemný coby vysloužilý boxer, který trénuje syna svého dávného přítele a soka, ale zároveň svádí boj s vlastní slabostí, boj zásadnější než kdykoli před tím v ringu?

Recenze listu Hollywood Reporter píše o za vlasy přitažené, ale sympatické odnoži „geriatrické série Rocky“; a dává 70 procent. Právě nostalgická sympatie k nezdolnému akčnímu rekovi ve směšném kloboučku stojí očividně za vysokými známkami díla.

Hlavní úlohu sice přebírá Michael B. Jordan, mladý černošský herec známý z Fantastické čtyřky, čímž je řečeno, že po řadě jiných legend včetně Star Wars nebo Indiany Jonese také Creed zkouší generační restart celé série. Jenomže její posun do říše teenagerů stále ještě potřebuje zaručenou značku z jiných dob, tvář, na jejíž vstup do děje kino netrpělivě čeká a když se konečně zjeví, uvítá ji vlídným smíchem.

Tou značkou je Stallone čili Rocky: žádný herecký ohňostroj, nýbrž spolehlivě odvedený symbol světa, kde drsní chlapíci střídají drsné řeči a rány, leč ve skrytu duše jsou to citliví kluci s měkkým srdcem. Ve filmu Creed se dotyčný svět tréninků, zápasů a moudrých rad křísí v duchu Rockyho téměř doslova.

V podstatě jde o komorní konverzační melodrama, z něhož přilepená mladistvá romance trčí jako holá zbytečnost a jehož vývoj včetně hrdinova souboje s nemocí by mohl sám divák diktovat autorům o tři scény předem. Starosvětsky uspávací rytmus dlouhých dialogů také zážitku nepřidá.

Creed

60 %

Hrají Michael B. Jordan, Sylvester Stallone

Streamovací služby: HBO Max (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 79 %

IMDb: 7.6

Ale současně platí, že na rozdíl od jiných dílů Rockyho není Creed vyloženě k smíchu, nezná upocenou trapnost a ze střetu generací od muziky přes mobily čerpá občasný spásný humor, který Stallonovi sluší. Rozumně také nežene veterána mezi provazy, kde by se jeho zázračné kondici nevěřilo; zcela stačí jeho pamětnické tréninkové metody včetně běhu za slepicemi.

A třebaže člověka otravují nekonečné podtitulky s údaji, kdo je který borec a jaké má skóre zápasů, nakonec je přijme jako součást dávky sentimentu. Možná i stesku za boxerskými filmy staré školy, které lze pouze bezbřeze milovat, nebo naprosto míjet. Na Oscara to není, ale ostuda taky ne.