Ostatně nelze čekat zázraky od pohádkové šablony, již režisér Jon Turteltaub jen trpně ilustruje. Hodný čaroděj Nicolase Cage po staletí bojuje se zlým čarodějem Alfreda Moliny a vyvoleného pomocníka najde až nyní v mladíkovi, jejž má přijmout své předurčení, naučit se magii, zachránit svět a svou lásku.
Čarodějův učeň žánr nezrazuje ani neobohacuje. Vypomůže si odkazem k artušovské legendě, takže už před titulky víme, co přijde dál, načež vyrazí přímočaře k věci - včetně příšer složených z hmyzu.
Hoch vkročí do říše kouzel poprvé coby školák z počátků Harryho Pottera, poté jako student z konce potterovské ságy.
Pomůže mi věda!
Jedinou obměnu zosobňuje jeho vášeň pro fyziku, která v odzbrojujícím projevu Jaye Baruchela dává filmu vtip: jeho vědátor má rysy dojemně ztracených géniů z Teorie velkého třesku.
Cage i Molina si drží pobavený odstup, příběh se však plouží od jedné známé zastávky ke druhé jako starý autobus. Ani triky nevyrážejí dech, byť obsahují pár vděčných okamžiků – smečku vlků v metru či oživlé draky v čínské čtvrti. Po pravdě se hraje o málo bohatší Arabela, nastavovaná lyrikou a doslovnými vysvětlivkami "Pomůže mi věda", za něž měl autor zaplatit pokutu.
