RECENZE: Britney Spears má do Michaela Jacksona daleko a jen tápe

Odkaz na slavnou píseň zesnulého krále popu - Billie Jean - v názvu nové desky je nepřípadný. V případě zpěvaččina alba pojmenovaného Britney Jean totiž jde o naprosto tuctovou nahrávku, které chybějí emoce.

Britney Spears (2013) | foto: AP

Svoje osmé studiové album uvádí dvaatřicetiletá americká zpěvačka skoro dojemným příběhem. Jde prý o koncepční nahrávku, která vypovídá o osamělosti života hvězdy populární hudby. Je to však jen marketingové bzučení.

Britney Jean

40 %

Interpret: Britney Spears

CD, 349 korun

Přitom to tak klidně mohlo být, protože výchozí podmínky tomu odpovídaly. Britney Spears se na novince rozloučila se svým dlouholetým spolupracovníkem Maxem Martinem, chlubí se tím, že pod každou písničkou je podepsaná i jako spoluautorka.

Mezi trsačkou a fňukáním

Jenže už první singl Work Bitch, který vydání desky předcházel, zní jako úplně obyčejný taneční výplach s minimem zpívání, zato tunou studiového make-upu na hlasivkách. A spíš než na fanoušky oblíbenou desku Blackout, na niž prý chtěla navázat, dává vzpomenout na předchozí nepovedenou nahrávku Femme Fatale.

Obal desky Britney Jean

Work Bitch společně s aktuální baladou Perfume definuje celý zvuk nového alba, které se na věčné cestě tam a zpátky mezi diskotékovou trsačkou a ploužákovým fňukáním nikde nezastavilo. Vyplňuje ho šedivá popová hmota, která nezaujme, neurazí, ale za chvíli nejspíš začne otravovat.

Britney Spears totiž stále chybí v hlase osobitost, a i když má slušnou písničku, jako je Diplem produkovaná Passenger nebo závěrečná Don't Cry, z jejího výkonu neutkví vůbec nic.

Skutečně osamělá

Nepovedla se ani spolupráce s kdysi nadějným will.I.amem z Black Eyed Peas, který se zřejmě definitivně odstěhoval do paralelního hudebního vesmíru. Těm dvěma vlastně možná slibovaný koncept vyšel. Popová hvězda Britney Spears nedokáže svou hudbou navázat vřelý kontakt s posluchačem. A na své osmé desce zůstává skutečně osamělá.