Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Iron Maiden zůstávají neporazitelní

  11:54aktualizováno  11:54
Přestože ze svého stylu neuhýbají ani o píď, je šestnáctá a zároveň nejdelší deska kultovní britské heavymetalové kapely až nečekaným triumfem.

Koncert kapely Iron Maiden v pražském Edenu (29. července 2013) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Iron Maiden

Iron Maiden

Příznivci tvrdé muziky na album The Book of Souls čekali dlouho. Že ho vůbec natočí, se Iron Maiden rozhodli až po nebývalém komerčním úspěchu předchozí nahrávky The Final Frontier, která ikony nové vlny britského heavymetalu nečekaně katapultovala na čelo hitparády.

Kapela měla desku hotovou už před rokem, ale zpěvák Bruce Dickinson musel místo muziky řešit svůj zdravotní stav, konkrétně rakovinu jazyka, která přípravy protáhla a podepsala se i na tom, že turné k aktuálnímu albu Iron Maiden pojedou až příští rok.

The Book of Souls

Iron Maiden

Warner Music 2015

Hodnocení­: 90 %

Úkol, který do té doby dostali fanoušci, je solidní. The Book of Souls je totiž v diskografii kapely nejdelší nahrávkou, s dvaadevadesáti minutami stopáže splňuje parametry dvojalba.

Iron Maiden byli podobně rozmáchlí i v samotných písničkách, pro které je možná na místě víc než kdy jindy používat spíše označení „důmyslné kompozice“. Řada skladeb má totiž stopáž přesahující deset minut, závěrečný Dickinsonův opus Empire of the Clouds je dokonce s osmnácti minutami nejdelší skladbou v historii kapely.

Přestože naposlouchat takovou masu muziky najednou se může zdát jako zadání pro náročné posluchače, v případě Iron Maiden to jde až překvapivě snadno. Zvláště první disk je totiž sevřený a působí jako souhrn všeho dobrého, co kdy kapele našeptal její ďábelský maskot Eddie, kterého Iron Maiden na aktuálním obalu nechali prozkoumávat taje mayské civilizace a její víry v to, že duše lidí přežívají i smrt hmotného těla.

Fotogalerie

Ve vší té rozmáchlosti a velikášství sympaticky zůstávají kapelou, která ve své „starobě“ nenudí, kromě instrumentální virtuozity dokáže vždy ve vhodný okamžik udeřit posluchače přesně mířeným kytarovým riffem nebo naladit atmosféru klidnou pasáží. A která svůj repertoár, jenž je už tak dost plný stadionových chorálů a vyřvávaček, umí s pocitem lehkosti stále doplňovat o nové.

Dokonalým příkladem je zejména singl Speed of Light, jehož refrén je nejen díky Dickinsovu výrazu jedním z těch, který utkví už po prvním poslechu a je zřejmé, že má okamžitý potenciál rozeznít stadiony a zbořit haly. Za pomoci producenta Kevina Shirleyho se totiž kapele na tomto albu podařilo zachytit nejen své rockové vizionářství, ale i živou esenci a dravost, již Iron Maiden projevují na pódiu.

Nehodlají rezignovat

Koncert kapely Iron Maiden v pražském Edenu (29. července 2013)

Koncert kapely Iron Maiden v pražském Edenu (29. července 2013)

Na druhém disku je podobně výraznou skladbou „pětiminutovka“ Tears of a Clown, ve které se kapela inspirovala životem v depresích a smrtí komika Robina Williamse. Skvěle v ní vyniká jistý osten melancholie, kterou do svých skladeb dokázal baskytarista a klávesák Steve Harris vždy promítnout hned vedle rockové zuřivosti a hráčské ekvilibristiky.

Již zmíněný závěr desky v podobě Dickinsonova opusu Empire of the Clouds je bez výhrad monumentální. Naléhavosti a postupnému vývoji pomáhají smyčce, atmosféru a vyznění kompozice podtrhuje jemný zvuk klavíru i monstrózně působivé žestě.

Přestože i tady, stejně jako na zbytku nahrávky, zůstávají Iron Maiden v pevně vyhrazených mantinelech svého žánru, je patrné, že i když by klidně mohli, jako kapela ještě nehodlají rezignovat v blaženosti úspěchu.

Autor:



Nejčtenější

Vyslýchali mě jako fašistku, říká autorka scénáře o střetu s muslimy

Z filmu Pírko

Za scénář filmu Jako v ráji dostala Lucia Klein Svoboda jednu z vítězných cen loňské soutěže Filmové nadace. Má už i...

Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži World Press Photo

FOTKA ROKU: Ronaldo Schemidt, Agence France-Presse - Venezuelská krize (3....

Prestižní fotografická soutěž World Press Photo odhalila nominované snímky v letošním ročníku. Soutěží se v tradičních...



Nejde o cenzuru, líčí šéf rady, proč odmítli film o střetu s muslimy

Ceny Filmové nadace převzali (zleva) Radek Bajgar, Lucia Klein Svoboda, Lucie...

Přemysl Martínek z Rady Státního fondu kinematografie, kde Lucia Klein Svoboda neuspěla s žádostí o podporu svého filmu...

RECENZE: Krimi selhává. Inspektor Max od kolotočů pouze připomíná jiné

Ze seriálu Inspektor Max

Zločin v operetce. Tak se po několika dílech jeví koprodukční seriál Inspektor Max, který po slovenské lednové premiéře...

A ještě jedna věc. Columbo, křestním jménem poručík, slaví padesátku

Peter Falk v seriálu Columbo

Seriál sice začal až v roce 1971, nicméně před padesáti lety, 20. února 1968 v pilotní epizodě Vražda na předpis, se...

Další z rubriky

Padesát písní ze soundtracku k roku 1968 zní zradou i nadějí

Karel Kryl

Od roku 1968 uplynulo půlstoletí, ale i díky dobové muzice jsou vzpomínky na osudové období Československa stále živé....

Pop je plný zlomených srdcí. A Emeli Sandé jeho léčitelkou bez titulu

Emeli Sandé se na Brit Awards 2013 stala zpěvačkou roku, cenu získala i za své...

V úterý se v naší největší hale představí Emeli Sandé, britská hvězda první kategorie. U nás však její jméno tolik...

Texty si píšu, aby písničky byly opravdu moje, říká Emma Drobná

Emma Drobná

Upozornila na sebe jako vítězka zatím poslední řady Česko Slovenské SuperStar. Nyní má Emma Drobná první skutečnou...

Najdete na iDNES.cz