Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Iron Maiden zůstávají neporazitelní

  11:54aktualizováno  11:54
Přestože ze svého stylu neuhýbají ani o píď, je šestnáctá a zároveň nejdelší deska kultovní britské heavymetalové kapely až nečekaným triumfem.

Koncert kapely Iron Maiden v pražském Edenu (29. července 2013) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Iron Maiden

Iron Maiden

Příznivci tvrdé muziky na album The Book of Souls čekali dlouho. Že ho vůbec natočí, se Iron Maiden rozhodli až po nebývalém komerčním úspěchu předchozí nahrávky The Final Frontier, která ikony nové vlny britského heavymetalu nečekaně katapultovala na čelo hitparády.

Kapela měla desku hotovou už před rokem, ale zpěvák Bruce Dickinson musel místo muziky řešit svůj zdravotní stav, konkrétně rakovinu jazyka, která přípravy protáhla a podepsala se i na tom, že turné k aktuálnímu albu Iron Maiden pojedou až příští rok.

The Book of Souls

Iron Maiden

Warner Music 2015

Hodnocení­: 90%

Úkol, který do té doby dostali fanoušci, je solidní. The Book of Souls je totiž v diskografii kapely nejdelší nahrávkou, s dvaadevadesáti minutami stopáže splňuje parametry dvojalba.

Iron Maiden byli podobně rozmáchlí i v samotných písničkách, pro které je možná na místě víc než kdy jindy používat spíše označení „důmyslné kompozice“. Řada skladeb má totiž stopáž přesahující deset minut, závěrečný Dickinsonův opus Empire of the Clouds je dokonce s osmnácti minutami nejdelší skladbou v historii kapely.

Přestože naposlouchat takovou masu muziky najednou se může zdát jako zadání pro náročné posluchače, v případě Iron Maiden to jde až překvapivě snadno. Zvláště první disk je totiž sevřený a působí jako souhrn všeho dobrého, co kdy kapele našeptal její ďábelský maskot Eddie, kterého Iron Maiden na aktuálním obalu nechali prozkoumávat taje mayské civilizace a její víry v to, že duše lidí přežívají i smrt hmotného těla.

Fotogalerie

Ve vší té rozmáchlosti a velikášství sympaticky zůstávají kapelou, která ve své „starobě“ nenudí, kromě instrumentální virtuozity dokáže vždy ve vhodný okamžik udeřit posluchače přesně mířeným kytarovým riffem nebo naladit atmosféru klidnou pasáží. A která svůj repertoár, jenž je už tak dost plný stadionových chorálů a vyřvávaček, umí s pocitem lehkosti stále doplňovat o nové.

Dokonalým příkladem je zejména singl Speed of Light, jehož refrén je nejen díky Dickinsovu výrazu jedním z těch, který utkví už po prvním poslechu a je zřejmé, že má okamžitý potenciál rozeznít stadiony a zbořit haly. Za pomoci producenta Kevina Shirleyho se totiž kapele na tomto albu podařilo zachytit nejen své rockové vizionářství, ale i živou esenci a dravost, již Iron Maiden projevují na pódiu.

Nehodlají rezignovat

Koncert kapely Iron Maiden v pražském Edenu (29. července 2013)

Koncert kapely Iron Maiden v pražském Edenu (29. července 2013)

Na druhém disku je podobně výraznou skladbou „pětiminutovka“ Tears of a Clown, ve které se kapela inspirovala životem v depresích a smrtí komika Robina Williamse. Skvěle v ní vyniká jistý osten melancholie, kterou do svých skladeb dokázal baskytarista a klávesák Steve Harris vždy promítnout hned vedle rockové zuřivosti a hráčské ekvilibristiky.

Již zmíněný závěr desky v podobě Dickinsonova opusu Empire of the Clouds je bez výhrad monumentální. Naléhavosti a postupnému vývoji pomáhají smyčce, atmosféru a vyznění kompozice podtrhuje jemný zvuk klavíru i monstrózně působivé žestě.

Přestože i tady, stejně jako na zbytku nahrávky, zůstávají Iron Maiden v pevně vyhrazených mantinelech svého žánru, je patrné, že i když by klidně mohli, jako kapela ještě nehodlají rezignovat v blaženosti úspěchu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zpěvačka Anastacia
RECENZE: Anastacia sází na evoluci, její novince však chybějí hity

Zpěvačka Anastacia má za sebou úspěšnou léčbu rakoviny a teď vydala také svou v pořadí už sedmou desku. Nese název Evolution a rozhodně zaujme, i když žádný...  celý článek

Jiří Bartoška v klipu k písni Léto 95
VIDEO: Marek Ztracený si pozval do klipu Bartošku, Krainovou či Gotta

Zpěvák Marek Ztracený natočil pro fanoušky unikátní videoklip k písni Léto 95. „Je to vzpomínka na moje mládí. Píseň pro všechny, kdo zažili devadesátky, a...  celý článek

Z koncertu Ringo Starr & All Starr Band, Praha, 29. 6. 2011 (na snímku Ringo
RECENZE: Ringo Starr vydal nejlepší desku za poslední roky

Ne že by nebylo zajímavé, kdyby někdejší bubeník Beatles natočil po desetiletích čistě country album, navíc přímo v jeho kolébce Nashvillu, jak měl v plánu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.