Jako teď Agent 00: Mise Palermo, středometrážní česká parodie klasických bondovek natáčená anglicky s mezinárodním obsazením a mimo jiné na italské půdě, kam se vrací díky festivalu ve Florencii.
Nebudeme si lhát, samozřejmě je to ptákovina. Sice milá, vypiplaná, žánrově poučená od titulků až po práci s komiksovými bublinami, ale pořád jenom hříčka, jíž se zjevně bavili především tvůrci sami. Má nádech studentské bezstarostnosti, jako kdyby si parta z programu Erasmus chtěla na památku pořídit netradiční společné video.
Nicméně ani recese, pokud už se veřejně zpřístupní, není osvobozena od filmařských zákonitostí. A je škoda, že Agent 00, který v jednotlivostech docela zábavně odzbrojuje, úplně rezignoval na herectví. Parodické příběhy agentů nešiků od pana Foustky po Johnnyho Englishe totiž potřebují i hrdinovy protihráče, o něž je špion 00 ochuzen.
Svůj osudový případ členěný do kapitol od zadání úkolu přes přípravy a cestu až po finále vypráví výhradně sám, počínaje popisem událostí „čekal jsem na telefonát“ a konče osobními glosami včetně pohřbu. Ostatní pouze statují, respektive vyplňují divadelně působící obrazy, nicméně všechno za ně odehraje scenárista a představitel titulní role Milan Matyáš Deutsch.
Což zamrzí o to více, že některé situace přímo vybízejí k situační komice, například výběr zbraní ve skladu, kde se vedle pistolí vyskytují brnění či meče, nebo opakovaný pokyn z ústředí, že britská tajná služba, jejíž šéfka se oddává sledování bondovek ve velkém, má omezený rozpočet, tudíž si výprava musí kapesné navýšit v kasinu.
Přitom stylu se Agent 00 drží náramně. Dokonale se vyjímají zejména výtvarně přesné komiksové pasáže včetně výroků v bublinách a jejich překladu – WTF se tlumočí jako Si dělá pr...; potěší také oddanost reáliím – třeba výška a váha se udávají v britských jednotkách – a rovněž vypůjčené hudební motivy.
Agent 00: Mise PalermoRežie Theodor Hoidekr, scénář a hlavní role Milan Matyáš Deutsch |
Člověku to až přijde líto: tolik báječných detailů, tolik příjemných ozdůbek, a přitom podstata filmového jazyka zůstává stranou. Ve výsledku připomíná Agent 00 směs němého filmu a cimrmanské zápletky.
Monotónní komentář k oživlým ilustracím nemůže parodii utáhnout, ač jde jasně o záměr. Na druhé straně však z ní dýchá láskyplnost, radost, hravost, zdravá úspornost – a kdyby nic jiného, člověk ušetří čas plus dvě stovky za ještě slabší kousky v kině.
