Princip je stejný jako u všech castingových show: soutěž hledá nejlepšího. Ale nevyhraje miliony ani slávu, nýbrž zaměstnání. Bojuje u plotny, čímž se zjevně sází na vlnu kuchařských pořadů, ale místo ústřic se vaří sekaná a vítězi nekyne práce v nóbl hotelu, nýbrž v místní restauraci.
Soutěžící se neválejí ve vile VyVolených, ale pracují, a nejsou to vyparáděné děti snící o lesku hitparád, nýbrž ztracenci všeho druhu. Bizarní galerka, možná až trochu příliš lokální a po ostravsku bodře familiární, nicméně nelíčená, nezdobená, věrná.
Hospoda U Druhé šanceReality show, ČT Ostrava |
Což platí také o šéfkuchaři a majiteli restaurace, porotcích a zároveň průvodcích soutěže, kteří by moderátorským sítem neprošli, ovšem coby "týpkové" působí samorostle jako jejich svěřenci. Pořad s lehce uválenou patinou, zašlou slávou kříšeného Divadélka pod věží, náladou bufetu v kulturáku a pospolitostí závodní kantýny je svého druhu zjevení. A soutěžící bez perspektivy, kteří nemají co ztratit, se tolik nehlídají, nestylizují.
Nevznikl bůhvíjaký div, Hospoda U Druhé šance spotřebuje dost balastu, ale občas se z něj vykutálejí malé perly. Třeba řev porotců: "Proč jde sám velitel družstva uklízet kuchyň, místo aby někoho určil? To je český syndrom, špatně!"
