Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ptal jsem se otce, jestli ve válce zabil. Mlčel, říká německý spisovatel

  15:59aktualizováno  15:59
Německý spisovatel Ralf Rothmann píše od 80. let. V Česku se však představuje až nyní, válečným románem Zemřít na jaře.

Německý spisovatel Ralf Rothmann | foto: Profimedia.cz

Zemřít na jaře vypráví příběh dvou sedmnáctiletých kamarádů, kteří musí na konci druhé světové války narukovat do boje. Tragická shoda náhod je nakonec postaví proti sobě – se zbraní v ruce. Šedesátičtyřletého Rothmanna k napsání knihy inspiroval osud vlastního otce.

Kdy před vámi otec poprvé vzpomínal na válku?
Nikdy. Sám od sebe mi o tom nikdy nevyprávěl. Musel jsem se ptát, poprvé tak v osmi devíti letech. Tázal jsem se, jestli někdy ve válce vystřelil, jestli někoho zabil. Často mi ale bohužel odpovídal mlčením.

Musel jste proto v knize fabulovat?
Neřekl bych, že jsem musel vyloženě fabulovat. Měl jsem sesbírané vzpomínky z vyprávění dalších pamětníků, třeba mého strýce. A tam, kde jsem vyloženě nic nevěděl, jsem se jednoduše pokusil vcítit do jednotlivých postav. Důležitým motivem pro tu knihu byla dětská vzpomínka na vypravování jednoho z mých příbuzných, který musel během války zastřelit svého blízkého přítele.

Který z otcových zážitků pro vás bylo nejtěžší převést na papír?
Určitě scéna popravy jeho kamaráda. A tady zrovna musela přijít fabulace, protože to mi nikdo odvyprávět nedokázal. Snažil jsem se to napsat co nejcitlivěji a zároveň detailně, tak, aby to u čtenáře vzbudilo živou představu.

Ta kniha vypráví o přátelství za války. Jak tehdy vypadalo?
To je těžká otázka. Můj otec se se svým přítelem dělil o poslední cigaretu. To je ono. Podobné to pak bylo, když později pracoval jako horník.

Německá literatura je plná válečných příběhů. Přesto, je téma, o kterém se mlčí?
Doteď to všechno bylo jakési zúčtování s generací našich otců. Bylo nutné vyřešit otázku, zda jsou vinni, když bojovali. Úkolem další generace je podle mě spíše snaha jim porozumět. Mnozí z nich bojovali proti své vůli.

Cítil jste někdy vůči otci zášť?
Vůbec, vždycky jsem se ho spíš snažil pochopit. Můj otec byl do války povolán proti své vůli, nebyl to nacista. Tím, že o tom ale táta nikdy nemluvil, bylo pro mě to porozumění mnohem složitější.

Dříve jste se živil jako zedník. Jak jste se dostal k psaní?
Hodně jsem četl, vyrostl jsem na Hermannu Hessovi. Chtěl jsem dělat to, co on, jen trochu jinak.

Proč se k nám dostává vaše dílo až teď?
To nemá nějaký specifický důvod. V Německu říkáme, že některé knihy mohou dobře cestovat a jiné ne. Tak doufám, že tato bude ten první případ.

V čem podle vás může oslovit českého čtenáře?
Nabízí společnou sdílenou historii a hlavně vhled do pocitů těch, kdo jsou označováni jako viníci. Do struktury jejich uvažování, do německé válečné mašinerie.

Máte oblíbeného českého autora?
Bohumila Hrabala. Líbí se mi jeho silná řeč, smyslnost psaní a vyjadřování psychologických záležitostí. Obecně se ale na takovou otázku jen velmi těžko odpovídá. Málokdo dokáže říct, proč někoho miluje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obálka knihy Sběratel motýlů
RECENZE: Unáší dívky a tetuje jim křídla. Sběratel motýlů není tak zázračný

Dot Hutchisonová je mladá americká spisovatelka, která ve svých knihách ráda staví hrdinky do svízelných, často až děsivých situací. Bylo tomu tak v případě...  celý článek

Literární historik Jiří Brabec (uprostřed) spolu s Ludvíkem Kunderou a...
Cenu Jaroslava Seiferta získali literární historici Jiří Brabec a Jiří Opelík

Cenu Jaroslava Seiferta, která se uděluje od roku 1986, letos získali literární vědci a historici Jiří Brabec a Jiří Opelík. Oceněni byli za svou celoživotní...  celý článek

Obálka knihy Malinka Dity Táborské
RECENZE: Štěstí bez pořádného dětství neexistuje, odhaluje Malinka

V nakladatelství Host vydali další pozoruhodnou knihu současné české autorky. Rozsáhlý román Malinka od Dity Táborské začíná sice trochu jako lepší červená...  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.