Rafinované proplouvání mezi mantinely

  • 1
Magdalena Kožená je věrná svému předsevzetí prosazovat ve světě české skladatele a české prostředí vůbec. Její nejnovější kompaktní disk nazvaný podle jedné ze skladeb Le belle immagini (Krásné představy) doprovázejí kromě působivých snímků interpretky též fotografie Prahy, s níž je úzce spjata vlastní dramaturgie.

Kožená si totiž vybrala árie tří skladatelů - Wolfganga Amadea Mozarta, Christopha Willibalda Glücka a Josefa Myslivečka. A všichni tři měli k Čechám i jejich metropoli blízko. Mozart prožil v Praze umělecky šťastné období, Glück strávil dětství v dnešním Liberci i na dalších místech a posléze studoval v Praze, Mysliveček v Praze vyrostl a v Itálii, kam později odešel, byl přezdíván „Il divino Boemo“.

Právě Mysliveček bude pro cizinu asi zajímavým objevem. Přiznejme si, že do jisté míry i pro nás. Ať už je to dramatický spád recitativu a vzepjaté citové vzrušení z opery Abrahám a Izák, bohatá vokální ornamentika a zvukomalebný doprovod v ukázce z Antigony nebo šarmantně půvabná melodika ve výstupu z opery Olimpiade: všechna čísla napovídají, proč měl Mysliveček v Itálii obrovský úspěch, a proč si z jeho osobitého stylu vzal příklad Mozart. Josef Mysliveček nemůže mít ve světě lepší propagátorku, než je Magdalena Kožená, jíž je na desce rovnocenným partnerem Pražská komorní filharmonie.

Tajemství uměleckého úspěchu Kožené zjevně spočívá v kombinaci chytré dramaturgie a naprosté novosti, neoposlouchanosti a jedinečnosti její hudební řeči. Výborných zpěváků je na světě mnoho, ale není moc těch, u nichž je člověk zvědavý na každou příští notu, neboť dobře ví, že bude stejně dokonalá, a přece jiná. Magdalena Kožená k nim patří. Jasný, zářivý, mladistvý hlas je schopen s pomocí nejrůznějších nuancí a fines vystihnout vnitřní napětí, posluchače doslova vtáhnout do děje a předvést mu celou škálu emocionálních proměn - jak v Myslivečkovi, tak v Glückovi a Mozartovi. Jedním z vrcholů snímku je roztouženě zaševelená árie Cherubína z Figarovy svatby, kde se Kožená může navíc opřít o jevištní zkušenost a zažitost.

Není bez zajímavosti, že Glückovu árii z opery La Clemenza di Tito si Kožená shodou okolností zařadila na album stejně jako Cecilia Bartoliová, která tomuto skladateli věnovala loni vydané CD. Každá ze zpěvaček samozřejmě směřuje úplně jinam, hlas Bartoliové vychází spíše z hloubek, Kožená už je spíš soprán. I jako lidské typy jsou obě pěvkyně naprosto odlišné. Obě zpívají báječně, ale zdá se, že Kožená docílí stejně sugestivního výsledku i bez určitých mimovokálních prostředků, jimiž si občas vypomáhá Bartoliová - hlas Kožené se jeví vyrovnanější a plnější. Mezi svými mantinely - které má vymezené stejně jako každý jiný zpěvák - Kožená rafinovaně proplouvá bez toho, že by na ně slyšitelně narážela. Tohle se o temperamentní, ve jménu exprese a efektu na nic se neohlížející Italce beze zbytku říci nedá.


Le belle immagini. Magdalena Kožená - mezzosoprán, Pražská komorní filharmonie, dirigent Michel Swierczewski. CD, 68:18 minut, vydala firma Deutsche Grammophon, cena 478 korun.

Magdalena Kožená.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená.

Magdalena Kožená

Mezzosopranistka Magdalena Kožená.

,