Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radhošť rozkrývá valašské mýty

  16:41aktualizováno  16:41
Z tradičních příběhů, mýtů, pověstí a krajových pohádek čerpá snímek Radhošť režiséra Tomáše Dorušky. Podle tvůrců je romancí o slivovici a kamení, ve které je všechno trochu nakřivo. V prvním původním českém filmu rozkrývajícím valašské mýty, jehož natáčení si vyžádalo téměř dva roky, si jednu z hlavních postav zahrál frontman skupiny Mňága a Žďorp Petr Fiala.

První sekvence je o křtinách malého chlapce, poslední část filmu je o staříčkově magickém odchodu ze života. Spojujícím článkem je místo, kde se celý děj odehrává - tím je okolí památné hory Radhošť, obecněji řečeno Valašsko.

V chudé valašské vesnici pod památnou horou Radhošť, žije starý dědek Kolmačka. Je to muž, který jakoby sám srostl s krajem stal se jeho součástí. Jeho svět je světem  valašských mýtů a pohádek.

Je časné jaro. Za Kolmačkou přijíždí vnoučata a zeť, aby mu pomohli sebrat kámen z pole. Otec se nemá se starým příliš rád. Také ve sbírání kamene nenalézá smysl, protože Kolmačka již řadu let nezasel. Z indicií víme, že otec měl za ženu Kolmačkovu dceru a že došlo k tragédii, při které žena zemřela. Ovšem tato pravda je uvězněna v otcově hlavě, spolu s neznámou vinou, se kterou se otcova racionalita nedokáže vypořádat.

Začne pršet a nedá se sbírat. Déšť je všudypřítomný. Ve staré kůlně Kolmačka vypráví dětem příběh strýce Mikulenky, za kterým přišla Smrt. Přenášíme se do pohádky. Smrt nemá na Mikulenku nárok, odnést si ho může až ve chvíli, kdy nalezne Strom, ze kterého ta nejjiskrnější slivovice vytéká. Strom, který Mikulenka celý život hledá.

Radhošť
Česká republika, 2002

námět a režie Tomáš Doruška
scénář Marek Epstein
kamera Tomáš Nováček
hrají Luboš Oravec
Petr Fiala
Dominika Chmelařová
Vráťa Hauzer
Milan Kolmačka
Josef Mikulenka
Karel Ščuka
Veronika Mičolová Lucie Pastorková
hudba Tomáš Kacler
Radomír Golas
Marek Trančík
Pavel Sumec
Marek Leščinský Daniel Pšenica
Pavel Mik
délka 40 minut
žánr romance

Radhošť - premiéry

kina 4. dubna 2002

Recenze ZDE

Děti jsou vyprávěním uneseny. Otec se nudí. Kolmačka se pokusí rozptýlit jeho náladu návštěvou sklípku, ale otec sklenku odmítne a tchán dobře ví, proč nepije. Kolmačka nerozumí - smrt je přeci součástí života i hor.

Kdesi v Radhošti je zakopaný zbojnický poklad. Kdo ho chce vykopat, nesmí slova vyslovit! A když vysloví, musí s divoženkami o život tancovat! Kolmačka vypráví dětem před spaním. Děti jsou znovu vtaženy do světa Kolmačkovy imaginace. Otec zatím v sednici pere špinavé dětské prádlo...

Tento příběh je příběhem o hledání - celý život je o hledání. Jeden hledá malichernost, druhý smysl života a přesto je obtížné rozsoudit, kdo má větší právo nalézt. Naši hrdinové nalézají. Nalézají proto, že hledají v místech, která si dodnes nesou svůj tajemný nádech mystična a kouzel.

Zatímco hrdinové objevují nová zákoutí svých duší, my objevujeme kraj, který do sebe po staletí ukládal fantazii lidí, kteří v něm žili. Proplétáme se realitou a pohádkou a je na nás, abychom si přiznali, co se nám zdá reálné a co je již Kolmačkův kouzelný svět. Příběh leží na hranici reality, pohádky a mýtu. Kdo z lidí však ví, kde tato hranice přesně leží?

Snímek Radhošť získal Čestné uznání za kameru na Festivalu FAMU 2001.

Vzhledem k tomu, že délka filmu neodpovídá délce celovečerního snímku, je Radhošť často uváděn společně s dalšími filmy studentů FAMU, konkrétně to jsou Otevřená krajina svobodného muže Pavla Göbla a Zahrádka ráje Bohdana Slámy.

Slámova sedmnáctiminutová Zahrádka ráje z roku 1994 je lovestory z nádraží a podle slov režiséra "sudetský film". Pozorovateli vlaků se už značně zhoršil jeho ostrý zrak. Zdenička přibrala mnoho kil. Čas plyne pomalu, ale přece. Vagóny se rozjedou a láska se pohne... V hlavních rolích se představí Jaromír Dulava a Stáňa Mazurová.

Otevřená krajina svobodného muže aneb jak Zdeněk k poznání přišel vypráví o mladém studentovi, jenž zůstane celé prázdniny trčet jako brigádník u chlapíka, kterého si stopne cestou na vandr. Ten se tím pádem nekoná. Statická kamera, jedna vesnice, nudný příběh, řídké dialogy, špatná kapela... a na konci poznání, že nejvíc hledáme to, co máme před očima. Pětatřicetiminutový snímek Pavla Göbla z roku 1999 oceněn na Festivalu FAMU 2000 Cenou za nejlepší divácký film a Cenou Pavla Juráčka.


Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Fotografie z filmu Radhošť.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ze snímku Scorpions Forever
RECENZE: Scorpions mávali po světě německou vlajkou v pozitivním smyslu

V pondělí přijde na jeden večer do českých kin dokument Scorpions Forever, který přibližuje příběh slavné německé hardrockové kapely.  celý článek

South Park - variace na slavnou Cartmanovu hlášku
VIDEO: Městečko South Park se vrací od politiky ke klukovskému humoru

Ujistěte se, že vaše děti jsou bezpečně daleko od televize, vzkazují tvůrci. Vracejí se Cartman, Stan, Kyle a Kenny, roztomilí školáci se slovníkem plným...  celý článek

Studie k animovanému seriálu Velká šestka: Baymax se vrací
Disney hledal hlas padoucha. Našel jej u nového Sherlocka

Los Angeles (Od naší zpravodajky) Je velký, roztomilý a kromě filmu teď bude zářit i v seriálu. Řeč je o animovaném robotu Baymaxovi z filmu Velká šestka. Na obrazovkách se objeví pod titulem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.