Mají ji v logu své kapely, na bicích i na oblečení. A to všechno stačilo k tomu, aby byli nařčeni z šíření symbolu komunismu. Jistý muž z Šumperka jim dokonce vyhrožuje žalobou. Ale ani v Praze nejsou k jejich image tolerantní. Kvůli čepici s rudou hvězdou málem nevystoupili v ESU.
Do studia proklouzli v nestřeženém okamžiku. „Paní, která přelepuje všechny reklamy na oblečení, tam právě nebyla, tak jsme toho využili,“ přiznává Cibule, jehož pravé jméno je Ondřej Polák. V kapele a v Šumperku se však víc ujalo Cibule.
Jeho bratr Tomáš si nechává říkat Tomino a oba prý mají s bývalým politickým zřízením „svoje zkušenosti“. „Pamatuji se, jak jsme se s bratrem střídali ve frontě na mandarinky,“ vzpomíná Cibule, který pěticípou hvězdu vnímá jako módní doplněk.
„Spíš jsme si mysleli, že nás budou podezřívat, že jsme se svezli na módní vlně, protože ve světě ji teď nosí kdekdo, takovéhle reakce jsme opravdu nečekali,“ říká. A poukazuje na to, že reportérka hudebního kanálu Óčko, když mluvila o tom, že jsou komunisti, sama měla na sobě tričko s rudou hvězdou. „U ní to ale nikdo neřešil,“ podivuje se.
Čapky jim přivezla maminka kytaristy Radečka z Číny. „Moc jsme o tom nepřemýšleli a začali je nosit. A teď, když je kolem toho takový rozruch, tak si říkáme, čím víc se to bude řešit, tím líp. Lidé totiž strašně rychle zapomínají.“ Radečci, tak se klukům z kapely totiž říká, se znají už od dětství.
Potkali se v komorním orchestru, kde působili deset let. Pak si vytvořili seskupení Topol a poté měli etapu, kdy vystupovali pod různými jmény. Například 05&Tomino, 05&Cibule atd. V názvu se postupně promítala jména všech členů kapely.
U Radečka se to však zarazilo. „Nikdo mu neřekne jinak, ani rodiče,“ říkají kolegové o jedenadvacetiletém Radkovi Sekyrovi, který je prý geniálním muzikantem. Ale má i stinné stránky.
„Z garáže vyjíždí s otevřenýma dveřma od kufru nebo je schopný vyrazit na koncert bez kytary. Když jeho rodiče někam odjíždějí, radši dají klíč od baráku nám, protože mají jistotu, že nezůstane otevřený,“ prozrazuje Tomino, který spolu s Radečkem studuje pedagogickou fakultu.
Oba také učí. Tomino na speciální škole, Radeček zatím sbírá zkušenosti jako praktikant. Jakmile vejde do třídy, holky začnou pištět a chtějí spíš autogram než odborný výklad.
Tak trochu „mimo“ je prý i bubeník Joda Hanqut. Ale u toho se to bere jako norma. „To je přece známé. Ženy jsou z Venuše, muži z Marsu a bubeníci z Pluta,“ vysvětluje Cibule. Proto má prý Hanqut křestní jméno podle jedné z postav filmu Hvězdné války. Joda vystudoval na JAMU dramatickou výchovu. Mimo jiné musel zvládnout plivání ohně nebo žonglování s míčky.
„S tím žonglováním to tak slavné není, protože mu pořád vypadávají z rukou paličky,“ kritizují ho kluci z kapely.
Joda a Cibule jsou v Šumperku vedeni na Úřadu práce jako nezaměstnaní. „Teď jsme podstoupili docela silný křížový výslech,“ stěžuje si Cibule „nikdo nám nechce věřit, že už dávno nemáme někde u Šumperka vlastní domečky.“ Původní profesí je novinář. Dříve psal o kultuře do místních novin a přiznává, že pod pseudonymem referoval i o vlastní kapele.
Teď s Radečkem vyrábějí časopis Zámeček, který je určen dětem z dětských domovů. S těmi spolupracuje celá kapela. „My jsme v tom doma vyrůstali, naše maminka si brala pořád nějaké děti do pěstounské péče,“ říká Cibule.
Do Prahy to kapelu zatím netáhne. „Je pro nás dobrá tak na týden a pak už se zase rádi vracíme do Šumperka.“ Tam teď připravují další desku.
 o5&Radeček bude jednou z hvězd festivalu Rock in Plzeň 2004. Skupinu tvoří zleva: Joda Hanqut (bicí), Tomino (zpěv, akustická kytara), Cibule (basová kytara), Radeček (elektrická kytara, housle), Přemysl Ptáček (housle). |
