Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rabín Sidon před otázkami neuhýbá

  11:01aktualizováno  11:01
Dvě nakladatelství, vloni založená firma Dokořán a letos vzniklý Máj, jímž se osamostatnila někdejší redaktorka Mladé fronty a Paseky Jaroslava Jiskrová, se ujala interview s vrchním pražským a zemských rabínem Karolem Efraimem Sidonem (1942), které vedl a sepsal Karel Hvížďala (1941). Publikace Červená kráva volně navazuje na svazek Když umřít, tak v Jeruzalémě (Mladá fronta, 1997), jejž se Sidonem připravili Hvížďala a Viktor Vondra.
Z málo pochopitelných důvodů je tato kontinuita na obálce Červené krávy potlačena: na záložce je předchozí titul pouze zmíněn s formulací, že Sidon v něm vyložil "svůj duchovní vývoj", totéž je uvedeno v ediční poznámce, navíc se špatnou datací vydání. Kupodivu ani uvnitř Červené krávy Hvížďala necítí potřebu osvětlit motivaci takového kroku, byť je to v dlouhé řadě jeho knižních interview poprvé, co se k jedné osobnosti takto vrací.

Zkusme si odpovědět sami, proč ten návrat k Sidonovi. Lze se domnívat, že práce na knize Když umřít, tak v Jeruzalémě byla pro Hvížďalu zážitkem, jenž mu otevřel nové dimenze poznání a on cítil vnitřní nutnost pokračovat v dialogu s rabínem.

Napovídá tomu další studium židovské tematiky, projevované jednak při pokládání otázek v Červené krávě, jednak v jiných autorových textech. Kromě toho má Sidon pro Hvížďalu zřejmě osobní a intelektuální přitažlivost díky své názorové vyhraněnosti a formulační pregnantnosti kupříkladu ve věcech soužití různých kultur a tradic a v názorech na to, jak jsou v současném světě rozdány karty a jaké se rýsují civilizační perspektivy.

Červená kráva
Karol Efraim Sidon

Karol Efraim Sidon: Červená kráva. Rozhovory s Karlem Hvížďalou. Fotografie z rodinného archivu Karla Sidona a Jan Malý ml. Vydaly Dokořán a Jaroslava Jiskrová - Máj, Praha 2002, 144 stran + 8 stran fotografické přílohy, náklad neuveden, cena 160 korun.

V neposlední řadě pak se, myslím si, šedesátník Hvížďala pozvolna počíná připravovat na svůj životní epilog a u duchovně položeného vrstevníka Sidona hledá odpovědi na poslední věci člověka, chce čerpat z pramene moudrosti, získat nadhled i útěchu - byť ta útěcha je ze strany rabína chvílemi velmi věcná ("A smrt je zlo?" ptá se publicista. "Je," odpoví mu rabín.).

Jestliže předešlá kniha se Sidonem byla souvislým tokem otázek a odpovědí, letošní svazek tvoří devět víceméně samostatných rozhovorů. Některé z nich Hvížďala předtím již publikoval v tisku a jeden - O pomalosti myšlení - nadbytečně zařadil do jiné své knihy, souběžně s Červenou krávou vydaných Rozhovorů na přelomu tisíciletí (opět pod hlavičkami Dokořán a Máj).

Tituly Když umřít, tak v Jeruzalémě a Červená kráva se menším dílem překrývají, větším doplňují; druhý z nich lze číst samostatně, ale se znalostí prvního mu lze porozumět lépe. "Jeruzalém" lze označit za úvod do rabínovy osobnosti a židovské problematiky - Sidon v něm přibližoval svoji životní dráhu, například spisovatelskou a scenáristickou etapu, a zasvěcoval do základních reálií židovského učení a života obce v Praze.

"Kráva" je víceméně upřesněním, dobarvením a několikrát i prohloubením základních fakt a postojů. Nadto - a ve svých nejlepších momentech především! - je jejich říznou aplikací na nové situace: na některé znepokojivé tendence v polistopadové české společnosti či na události, které v USA a ve světě nastaly 11. září 2001 a bezprostředně poté.

Červená kráva je důkazem, že Karol Sidon neztrácí schopnost nasadit svoji kůži, že neutíká do pohodlných relativizací, že je - možná čím dál zřetelněji - někým, vůči komu se lze vymezit a tak pochopit hlavně sám sebe, své názorové i lidské pozice. ("A teroristy, kteří své konflikty vyvážejí k nám, bych nemilosrdně střílel," říká například.)

Tím spíš nerozumím poslední, podivuhodně rozmělňující kapitole Červené krávy, rozhovoru O humoru. V něm si publicista s rabínem vyměňují židovské anekdoty a Sidon je komentuje, někdy s doslovností téměř směšnou. Samozřejmě že bylo těžší najít závěrečnou tečku než před pěti lety, kdy Sidon řekl, že když už umřít, tak v Jeruzalémě.

Možná se Červená kráva měla v konci k rabínově osobní perspektivě vrátit; Hvížďala jej mohl nutit, aby se vyslovil, v jaké fázi je jeho zdejší angažmá. Vždyť pražským rabínem byl Karol Sidon jmenován v roce 1992, a když na to místo nastupoval, plánoval, že tu bude deset let a pak odjede do Izraele...

Rabín Sidon v zajetí počítačů, v redakci iDNES 12. dubna 2000.

Rabín Sidon v zajetí počítačů, v redakci iDNES 12. dubna 2000.

Rabín Sidon v zajetí počítačů, v redakci iDNES 12. dubna 2000.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z nového celobarevného vydání Domečku pro panenky
Český Sandman už má Domeček pro panenky celý v barvách

Zatímco první české vydání zdobil surreálný obraz domečku, to nynější na obalu doprovází doslova hororová panenka. Řeč je o druhé knize Sandmana nazvaná právě...  celý článek

Adela Banášová
Co je to valaška? Adela Banášová vypráví Zapomenuté slovenské pohádky

Všichni ji znají jako talentovanou moderátorku. Adela Banášová, nově Vinczeová, je však také spisovatelkou. V roce 2013 jí na Slovensku vyšla kniha Zapomenuté...  celý článek

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.