Praha je pro Millse, zpěváka Michaela Stipea a kytaristu Petera Bucka spojena s Milošem Formanem, jenž patří mezi nejdůležitější osobnosti, které trojici ovlivnily.
Takže nás čeká odlišný koncert než v jiných městech?
Snažíme se, aby žádné vystoupení nebylo stejné, protože jen tak se dá celosvětové turné vydržet. Asi tak šest skladeb bude z nové desky Around The Sun a zbytek doplníme těsně před koncertem podle nálady. Nazkoušeli jsme přes 70 písní. Na některé se možná ani během turné nedostane. Letos bude asi jedna výjimka. S velkou pravděpodobností budeme hrát jen původní skladby. Já sám mám rád, když slyším na koncertě, jak kapela dělá po svém skladbu někoho jiného, ale když my už máme tolik vlastních písní!
V Praze jste vystupovali jen jednou, ale zato se dvěma odklady. Poprvé to bylo kvůli vážnému onemocnění bubeníka Billa Berryhoma, který s vámi dokonce přestal vystupovat. Jak se mu vede?
Je v pořádku, ale už nemá sílu zvládat kolotoč, ve kterém jedeme. Ale Bill je pořád jedním z mých nejlepších přátel. Pokud jsem doma, občas spolu trávíme sobotní večery.
Máte stálého bubeníka?
Máme najatého, ale dnes už skoro stálého bubeníka Billa Rieflina, který hrával s Ministry. Obvykle s námi vystupuje i několik dalších muzikantů, protože tři lidé nedokážou vytvořit tak úplný zvuk, který by se aspoň blížil tomu, co všichni znají z desek. Ale členy R.E.M. jsme jen my tři: Buck, Stipe a já.
Peter Buck jednou řekl, že vás drží pohromadě především radost z komponování. Je to pravda?
To musel být v nějaké špatné náladě! Ne že by nás komponování nebavilo, naopak je to to nejzajímavější na naší práci. Ale myslím, že nás drží pohromadě především ten typ přátelství, který začne někdy v pubertě a zůstane na celý život.
Letos oslavíte 25 let existence. Spousta kapel končí po třetí desce, vy stále ještě udáváte směr světové rockové hudbě. Jak je to možné?
Asi tak, jak to bylo třeba i u Beatles. Sešli se lidé, kteří mezi sebou vytvořili nějakou fungující chemii. A pak je tu další důležitá věc. Kapela je vždy na prvním místě. Spousta muzikantů se poté, co dosáhne úspěchu, přestane soustřeďovat na svou práci. Zabývají se obchodem, politikou, pitím, pletou se do stavby svého domu. A to je začátek konce.
Každá vaše deska bývá jiná než ty předchozí. Jak byste popsal nové album?
Řekl bych, že odráží naše nálady v době jejího vzniku. Je trochu staromódní, ale melodické. Někteří lidé mi říkají, že je smutné, ale já je tak nevnímám. Hudba možná, ale v textech je hodně naděje.
Když jdete nahrávat, víte přesně, jak bude deska vypadat?
Vůbec ne. Třeba v případě Around The Sun jsme měli připraveno několik rychlých písní, dokonce jsme je natočili, ale na desku se nedostaly. Při práci ve studiu nás totiž obvykle napadají další skladby, jež často intuitivně víc zapadají do celku, který chceme mít. Hodně písní nám zůstává. Občas je třeba mít po ruce novou píseň. Do kompilace, na dobročinnou desku nebo do filmu.
Dělali jste ještě někdy kompletní filmovou hudbu jako k Muži na Měsíci od Miloše Formana?
Jen k nějakým krátkým filmům. Nebo jsme pro film dodali ústřední melodii. Já nevím, jestli bychom do toho ještě jednou šli. Byl to zajímavý tvůrčí proces, ale hlavně kvůli Milošovi. Jinak nás Hollywood moc nebere.
Patříte k velmi bohatým umělcům. Řeknete, co s penězi děláte?
Zajímají nás místní věci, místní politika. Už před lety jsme se dohodli, že většinu peněz investujeme do různých podnikatelských aktivit v našem městě Athens v Georgii. Máme je rádi a chceme mu co nejvíc pomoci.
 Legendární kapela R.E.M. |
