RECENZE: Podprsenka mi nebude. QOTSA dovezli nálož hluku i trochu nadhledu

Kalifornští drsňáci Queens of the Stone Age dali karlínskému publiku přesně to, co očekávalo - těžkotonážní zvuk, skřípot kytar i melodické písně. Na novém albu Villains je totiž opravdu z čeho brát.

Asi tak deset minut po deváté večerní, dobrou půlhodinu po odchodu překvapivě dobré předkapely CRX se setmělo a za zvuku Singing in the Rain nastoupila hlavní hvězda večera před publikum. Hned první song Feet Don’t Fail Me a okamžitě následující singlová The Way You Use To Do daly tušit, že se bude hojně hrát z posledního alba. A především, že to bude opravdu ten očekávaný nářez.

Od prvních dvou písní totiž začali Queens of the Stone Age před diváky doslova stavit hutnou hlukovou stěnu. Zpočátku možná až moc neproniknutelnou, hlas zpěváka Joshe Hommea totiž mezi vrstvami kytar zanikal. To se však naštěstí zcela zlepšilo ve třetím podání, přímočará klasika No One Knows už zněla zcela čistě. A nebo si uši posluchačovy na ten šílený nápor decibelů zvykly? Těžko říct. Skočný song však trochu zbrzdilo příliš dlouhé a trochu samožerné bubenické sólo.

Tím se však počet výtek pro středeční večer v pražském Foru Karlín vyčerpal. Královny z doby kamenné nadále valily do posluchačů jeden těžkotonážní song za druhým. Vedle novinek z loňského alba Villains stojí aktuální turné i na předchozím úspěšném počinu ...Like clockwork.

A právě písně z oceňované pět let staré desky s apokalyptickou tématikou a bluesovou příchutí patřily k tomu nejlepšímu, co ve středu večer zaznělo: My God Is The Sun, Smooth Sailing či třeba I Have a Tail s neodolatelným začátkem „Gitchy, gitchy, Ooh la la, Da doo ron ron, You won’t get far“. Dramatické písně, kde se Hommeův hlas klene do výšin nad nekompromisním rockovým základem, skřípot kytar a několikerá změna rytmu jsou prostě značkou této kapely.

Je asi trochu škoda, že z nového alba nezazněly pomalejší skvosty Fortress a Un-Reborn Again, fanoušci však náležitě ocenili i novinky Head Like a Haunted House a The Evil Has Landed či starší ověřené písně jako Little Sister a naléhavě hypnotickou Go with The Flow. Přídavek obsahoval jen dvě písně, ovšem celkově předposlední Make It Wit Chu byla tak brilantně natažená o instrumentální sóla, že vynikla jako zcela jasný vrchol večera.

Queens of the Stone Age: Villains World Tour

80 %

20. června 2018

Forum Karlín, Praha

Partu z rozpáleného Palm Desert doplňovala jednoduchá, ale efektivní světelná show; atmosféru pravého desert rocku pak pomáhal budovat Josh Homme nezbytným popíjením a pokuřováním na pódiu. Ač je to ta nejobligátnější rocková póza, hřmotnému blonďákovi s frajerským kukučem to prostě žerete i s navijákem.

Což by ostatně dosvědčila jedna z fanynek, která využila pauzu mezi písněmi a hodila Hommeovi k nohám svou podprsenku. „Právě o tomhle to všechno je,“ komentoval to zpěvák. A ještě předtím suše podotkl, že jemu by asi tato velikost nebyla. Bez ironie a dostatečného nadhledu se rock’n’roll ostatně dělat nedá, což Queens of the Stone Age dobře ví. I to je jedna z předností této nekompromisní rockové skupiny.

Setlist: Feet Don’t Fail Me, The Way You Used to Do, A Song for the Deaf, No One Knows, The Evil Has Landed, Into the Hollow, My God Is the Sun, Domesticated Animals, Smooth Sailing, Broken Box, Head Like a Haunted House, Long Slow Goodbye, If I Had a Tail, I Appear Missing, Little Sister, You Think I Ain’t Worth a Dollar, but I Feel Like a Millionaire, Go With the Flow + Make It Wit Chu, A Song for the Dead