Není obvyklé, aby na sebe na začátku své dráhy umělec tak výrazně upozornil, jako se to daří právě jí. A vliv na to má i autorčin osobitý, výrazný a působivý rukopis.
Strašidelné panenky
Šestadvacetiletá absolventka pražské Akademie výtvarných umění vzbudila pozornost již během studia. Životopis jí zdobí řada společných přehlídek včetně Mezinárodního bienále současného umění v Praze v roce 2004.
Jako nejmladší autorka se účastnila loňské výstavy Spřízněni... umělců podporovaných prestižní Nadací Jany a Milana Jelínkových ve Veletržním paláci. Do společnosti autorů, jako jsou Milena Dopitová, Štěpánka Šimlová, Michal Pěchouček či Jakub Špaňhel, které nadace podporuje, byla vybrána již záhy po ukončení školy.
Štenclová má za sebou i několik samostatných výstav - například v rodném Vítkově, Olomouci, Telči, Praze i slovenské Žilině. K nim nyní přibyla přehlídka, která se uskutečnila ve slovenském Muzeu moderného umenia Andy Warhola v Medzilaborcích.
Před týdnem se tato expozice přesunula do pražské Galerie Peron. Její jádro tvoří autorčiny obrazy z let 2002 až 2004. Hlavním tématem jsou děti a jejich hračky, na přehlídce jsou však k vidění i autorčiny expresivní loňské autoportréty. Přesto, že je pro Ivanu Štenclovou charakteristická figurální kresba, kdo by čekal prosté lidské podobizny, byl by zklamán.
Autorka experimentuje - maluje na opravdové rentgenové snímky z nemocnic, kombinuje techniky sprejů a akrylové malby, koláží, využívá PVC fólií či sololitu. Výsledkem je jedinečná a bezpochyby progresivní tvorba, kde dětské tváře a naivně vyhlížející hračky dostávají svérázný a až překvapivě děsivý výraz.
Hledám, proto tvořím
Padesátka obrazů by si dozajista zasloužila větší prostor, přesto vystavená díla nepostrádají údernost: jako například roztomilá panenka s vyvrácenými nožičkami nebo rovnou bez nich. Zaujme zádumčivý pohled chlapce v kontrastu s pozadím rentgenového snímku. Podobizny dětí, obzvláště ty s terči (Ona sama, Terč), v sobě skrývají vnitřní napětí a vyvolávají otázky o životě a smrti, o trvalosti, pochodu času, dospívání.
Autorčiny panenky zároveň nevtíravě citují z dějin umění. Štenclová využívá ikonografických (Svatá trojice), biblických (malý Ježíš, Judita) či antických motivů (Oidipus Rex) a nachází v nich nové souvislosti, leckdy i s humorem. Tvrzení výtvarnice, že sám proces tvoření a hledání je pro ni důležitou náplní a součástí života, nejsou rozhodně jen planá slova.
Tvorba Ivany Štenclové z posledních dvou let je představena na další výstavě nazvané Něžný mirelon, která je umístěna v Domě umění v Opavě. Název je odvozen od látky, kterou autorka pro svá velkoformátová díla používá. Prostřiháváním izolační látky mirelon a jejím vrstvením tvoří plastické portréty, které se věnují stále stejným tématům: dětství, dospívání a vztahům v rodině.
IVANA ŠTENCLOVÁ - Nahá
Galerie Peron, U Lužického semináře 12, Praha. Kurátor Jan Mach. Výstava trvá do 11. února, vstupné je volné, www.peron.cz.
