Zemanův tajemník přebírá od Martina C. Putny výtisk jeho knihy.
Přestože se v knize zabývá celou ruskou historií, vágně vymezenou „od svatého Vladimíra k Vladimiru Putinovi“, jde mu skutečně o „obrazy“, jak jsou ostatně pojmenovány i jednotlivé kapitoly.
Tedy obrazy coby „vybrané momenty, kdy se v určitém historickém bodě ruských dějin odehrává zakládající událost některého z duchovních proudů či hnutí – jež se pak přímo či nepřímo zrcadlí ve vybraném uměleckém díle – jež zase často zpětně ovlivňuje duchovní dějiny“.
Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity
Publikace tak volně navazuje na autorovy Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010). Je však v jistém smyslu samozřejmě žhavější a společensky jaksi potřebnější.
Martin C. Putna je především literární historik a z tohoto oboru také z naprosté většiny vybírá pro svoji procházku kulturními dějinami Ruska příklady, ilustrující jeho úvahy. Výběrově pro ně však chodí i do jiných oborů.
Třeba do hudby ke Stravinskému nebo do filmu k Tarkovskému. Pracuje přitom komparatistickou metodou, kdy rozličné myšlenkové proudy dokládá díly napříč staletími i kulturními okruhy.
Tím, co asi běžného čtenáře zaujme jaksi „na první dobrou“, je závěrečná analýza ruské současnosti.
Ruský prezident Putin zapaluje svíčku v pravoslavném kostele.
„Knihy si může psát, kdo chce a o čem chce. Avšak je to proto, že Putinův režim správně pochopil, že v dnešní době jde o knihy mnohem méně než v časech Radiščevových i Solženicynových. Že dnes jde mnohem víc o masová média, o rychlé zprávy a o vizualitu.“
Tam je také například klíč k dodnes živé kauze Pussy Riot, kterou Putna včetně překladu textu inkriminované písně, již skupina hrála při svém vystoupení v chrámu Krista Spasitele, v historickém kontextu analyzuje.
