Punishera vydalo v Česku nakladatelství BB Art, které na tuzemský trh už přivedlo takové komiksy, jako Z pekla, Jimmy Corrigan: nejchytřejší kluk na světě nebo Bažináče.
Punisherem přivádí BB Art typ komiksu, který rozhodně neapeluje na ctnosti, jakými jsou morálka, láska k bližnímu svému, ba ani pravidlo oko za oko, zub za zub.
Tisíce mrtvých v ulicích
Hlavní postava, bývalý mariňák civilním jménem Frank Castle, totiž přišel kdysi o svou rodinu. Postříleli mu ji mafiáni, jak jinak, když se jim připletla do cesty. Nic výjimečného.
To vietnamského veterána rozpálilo do běla, odmítl vstupenku do ráje a vydal se převlečen do kevlarové kombinézy se zubatou ve znaku čistit špinavé ulice amerických měst. Stal se z něj Punisher, deratizér veškerého zločinu.
Smrt a zabíjení jsou dominantní složky celého Punishera. Vlastně jsou jeho jediným obsahem. Tvůrce Garth Ennis, který Punishera pro Marvel začal psát v roce 2000, je pověstný bezdůvodným násilím a agresivitou, jimiž vycpal i další projekty, za nimiž stojí: Hitmana nebo Preachera.
V podstatě jediným náznakem humanity v Punisherovi je hrdinova depresí stižená sousedka, která pro něj peče koláčky a zřejmě by ráda navázala s věčně zachmuřeným bijcem (o jehož pravé totožnosti pochopitelně nemá ani potuchy) cosi více než "dobrý den - hmm grr" vztah.
Punisher není superhrdinou
Násilí ale v Punisherovi není samoúčelné, protože určuje příběh. Tvoří jej. Vzniká však logická otázka, zda je Punisher čitelný, když se v něm jen vraždí. Odpověď zní: ano je, ale jen pro někoho a jen někdy.
Odlišnost Punishera od jiných známých sérií tkví jednak v relativní zápornosti postavy (je to prostě vrah), jednak v absenci jakýchkoli superschopností.
Punisher má být zábava; kvůli ní vznikl, nic hlubokého sdělovat nechce a ani nemůže. Taková je také kniha. Pokud od ní budete očekávat strhující kolotoč akce a potoky krve, jistě potěší. V těchto mezích ale její hodnoty začínají a končí. Zůstává na čtenáři, zda to stačí, nebo nikoli.
