Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Půlstoletí intimty výtvarníka Šnajdra funguje i dnes

  18:19aktualizováno  18:19
Padesát let intimního světa maleb a kreseb Miroslava Šnajdra představuje jeho brněnská retrospektiva i obsáhlá monografie.

Obraz Miroslava Šnajdra nazvaný Tanečnice. | foto: repro Dům pánů z Kunštátu, Brno

Olomoucký rodák Miroslav Šnajdr (1938), malíř, který je věrný svému hledání a intimnímu dílu bez rozmáchlých gest, se jako jeden z nemnoha mimopražských umělců za posledních třicet let prosadil na výtvarné scéně.

Až skromně působí jeho malby, přestože je i autorem parafrází Klimta či renesančních mistrů – vždycky se v těchto reminiscencích zrcadlí obdiv k velkým jménům dějin umění spíš než touha je přesáhnout. Ale nejsou to jen klimtovské a francescovské variace.

Miroslav Šnajdr: Atterské jezero, 2008

Miroslav Šnajdr má a sebou období tvorby charakterizované biblickými motivy, stejně jako čirou abstrakci, expresivní i geometrickou. Všem těmto fázím jeho uměleckého vývoje je nadřazena snaha "rehabilitovat krásnou malbu", jak napsal výtvarný teoretik Jiří Valoch.

Harmonizovaná malba

Výstava mapující padesát let Šnajdrovy práce představuje všechna hlaní období autorova tvůrčího zaměření – expresivní barevné palety, arcimboldovská zátiší, kresbu v malbě i inklinaci k bílé a pastelovým jemným tónům, variace a podobizny Klimta, Chagalla, Rousseaua, Filly i Miróa, Botticelliho a Raffaelova témata i autorovy úplně první kresby a malby. Nejstarším vystaveným obrazem je portrét slavného básníka Rabíndranátha Thákura z roku 1959.

A přestože těch dalších padesát let práce utvořilo ve Šnajdrových výrazových prostředcích oblouk stále zakotvený v informelu, rozkošatěl se za tu dobu do lyrických kresebných komentářů malby i do enkaustikou zformulovaných ód na mistry.

Miroslav Šnajdr: Na téma renesance, 1969

Všechny tyto malířovy polohy výstava obsáhla a všechny jsou s velmi podrobnými texty, biografií i poznámkami také součástí katalogu/monografie. A tu je dobré si ve foyeru Domu pánů z Kunštátu alespoň prolistovat, protože jednotlivá Šnajdrova tvůrčí období nemají ve výstavě samostatné panely, pouze popisky s datací.

Málokdo o Šnajdrovi ví, že byl kromě malíře i výborným hudebníkem, léta hrával jako hornista s Moravskou filharmonií. "Dokážu harmonizovat malbu," říká o sobě hudební terminologií a je to jedna z nejpřesnějších charakteristik jeho práce.

Jemná intimní výpověď jeho "ježatých" kreseb i hmatatelná expresivní malba jako by byla jasně předznamenaná, ať v dur či v moll, vždycky čistě. Ovlivněn svým otcem, krajinářem Františkem Šnajdrem, Františkem Hudečkem, Emilem Fillou, Bohumilem Kubištou, Janem Zrzavým, secesí i impresionismem, kreslí Šnajdr mezi všemi těmi vlivy svoji jasnou kresbu vytrvale už padesát let.

Miroslav Šnajdr: Arcimboldo?, 1986

Hluchý k postmoderním tendencím, novým médiím i současným avantgardám trvá na svém a po šnajdrovsku komentuje postmoderní, nový a současný svět.

Chybí tu vysvětlení Šnajdrova brněnská expozice však má jednu zásadní chybu. Je jí absence vysvětlujících panelů, které jsou v případě retrospektivy nezbytné a nenahradí je ani (navíc finančně ne všem návštěvníkům dostupný) katalog.

Ten by ovšem zasloužil minimálně o desítku procent vyšší hodnocení, připomíná totiž i "zapomenuté" texty teoretiků umění publikované o Šnajdrově práci před desetiletími a jeho obrazová část je více než vyčerpávající – v expozici chybějí Šnajdrovy depresivnější uhly z konce devadesátých let.

Pozitivem je naopak snaha nedržet za každou cenu přesnou chronologii a koncipovat výstavu v cyklech navázaných na jednotlivé místnosti. Podobně jako je tvorba Miroslava Šnajdra autentickým prožitkem z vlastní harmonizace malby, je i jeho brněnská retrospektiva harmonická – neurazí, nedemonstruje naléhavost, jen představuje vlídný intimní svět, na němž/v němž Miroslav Šnajdr už půl století pracuje.

MIROSLAV ŠNAJDR ST. - VÝBĚR Z TVORBY 1961–2009
Dům pánů z Kunštátu, Dominikánská 9, Brno
kurátor Miroslav Schubert
HODNOCENÍ MF DNES 70 %

 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrátor a karikaturista Vladimír Renčín (1941 - 2017) je autorem tisícovek...
OBRAZEM: 50 vtipů Vladimíra Renčína. Zavzpomínejte na karikaturistu

Kreslíř Vladimír Renčín, který ve věku 75 let zemřel, přispíval svými kreslenými vtipy roky také do deníku MF DNES. Přinášíme z archivu padesát jeho oblíbených...  celý článek

Luba Bakičová
OBRAZEM: Křehká síla skla jde do aukce. Oslňuje a hraje barvami

Od začátku října návštěvníky pražského Tančícího domu oslňují sklářské poklady vystavované v rámci třetího ročníku Křehké síly skla. Už tento čtvrtek jdou díla...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.