Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Puberťáckému Bravíčku už je padesát

  15:10aktualizováno  15:10
Populární časopis pro teenagery Bravo slaví padesátiny. Jeho první číslo vyšlo 26. srpna 1956.

Bravo - obálka prvního čísla - časopis Bravo v roce 1956 (obálka prvního čísla ze dne 26. 8. 1956) | foto: archiv

Speciálně k jubileu vyšla v Německu kniha, byla spuštěna nová webová stránka, chystá se televizní dokument i slavnostní galashow a po muzeích a galeriích putuje velká výstava.

Bravo, které původně vycházelo v nákladu 64 000 kusů a do roku 1959 neslo podtitul "časopis pro film a televizi", zpočátku neslibovalo žádnou velkou senzaci. Jeho fenomenální úspěch přišel až v šedesátých letech, kdy se časopis přeorientoval na populární hudbu.

V době boomu twistu, rocku a masového šílenství okolo kapel typu Beatles to byla trefa do černého. Bravo navíc vždy vědělo, jak přijít s něčím novým - ať to byly plakáty hvězd v životní velikosti (vydávané po částech v  jednotlivých číslech), autogramy a nálepky hvězd, barevné fotoromány či čtenářské ceny OTTO pro nejpopulárnější umělce.

Nejúspěšnějším tahem Brava bylo však bezpochyby angažování lékaře a psychoterapeuta Martina Goldsteina alias Dr. Jochena Sommera, který během let díky své anonymní poradenské rubrice povýšil na hlavního německého průkopníka osvěty v oblasti dospívání a intimních vztahů mládeže.

"Dr. Sommerovi" chodilo v dobách největší slávy tři až pět tisíc dopisů měsíčně - od znejistělých adolescentů, kteří se o svých problémech nemohli nebo nechtěli poradit s (mnohdy prudérními) rodiči či pedagogy. Goldsteinovy otevřené odpovědi si mladé získaly - a konzervativce znepřátelily.

V roce 1972 byla dvě čísla časopisu dokonce úředně zabavena kvůli údajnému ohrožování mravní výchovy mládeže. V polovině 80. let nahradil Goldsteina vícehlavý "Dr. Sommer Team".

Průkopnickou roli Bravo plnilo a plní i na poli hudby, filmu a nových módních trendů. Jeho úloha nespočívá ovšem v jejich vymýšlení, spíše v popularizaci a zprostředkování novinek široké veřejnosti. Mnoho hvězd a hvězdiček showbyznysu vděčí za svou kariéru právě jemu.

Bravo a podobné časopisy také přinášejí nemalé zisky hudebním vydavatelstvím i dalším firmám, jejichž produkty svým mladým čtenářům (většinou ve věku mezi dvanácti až sedmnácti lety) představují.

Možná právě proto bývá Bravo považováno za čistě komerční a někdy i dost plytkou zábavu, jakýsi bulvár pro mladistvé. Jeho obhájci však tvrdí, že plní i významnou společenskou roli, neboť kromě sexuální osvěty a informací o hudbě přináší mládeži přijatelnou formou i diskuse o závažných tématech, které ji pálí - v poslední době například o násilí na školách.

Politickým tématům se časopis nevěnoval téměř nikdy. Jednou z mála příležitostí, kdy se na jeho titulní stránce objevilo něco jiného než tvář populární hvězdy, bylo v září 2001 - po teroristických útocích na New York a Washington zde byla otištěna americká vlajka a text: "Truchlíme s Amerikou".

Bravo se postupem času rozšířilo za hranice Německa, nejprve v originální verzi a později i v jazykových mutacích. Obzvláště populární bylo svého času v bývalé NDR i dalších socialistických zemích, kde mělo jako zakázaná tiskovina vysokou cenu na černém trhu.

V současné době časopis vychází také v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Španělsku, Portugalsku, Mexiku, Srbsku, Rusku a v České republice. První, ještě československé "Bravíčko" se objevilo na stáncích 26. října 1991.

V posledních letech zažívá Bravo strmý sestup, způsobený nejen ostrou konkurencí podobných časopisů, ale především moderních technologií - internetu a mobilních telefonů. Od roku 1991 se náklad časopisu v Německu zmenšil z původních 1,5 milionu na pouhou třetinu.

Stále je ovšem bezkonkurenčně nejprodávanějším časopisem pro mládež. A to i přesto, že v určitém věku přestává být pro řadu teenagerů "cool" se s "Bravíčkem" ukazovat na veřejnosti. Ale doma si ho většinou rádi přečtou.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jaromír Nohavica (O2 arena, Praha, 19. října 2017)
RECENZE: Nohavica opět na dosah dokonalosti, halu rozezpíval protestsongem

Jaromír Nohavica, Robert Kuśmierski a Pavel Plánka. V podstatě akustické trio muzikantů si ve čtvrtek podle očekávání podmanilo pražskou O2 arenu. Ostravský...  celý článek

Michal Hrůza na Špicberkách
VIDEO: Plodková na toulkách po Špicberkách, Hrůza představuje Polárku

Jeden z nejoblíbenějších autorů české populární hudby a zpěvák Michal Hrůza posílá do světa další singl z alba Sám se sebou nazvaný Polárka. Klip se natáčel na...  celý článek

Boris Carloff
VIDEO: Boris Carloff obaluje melancholii vokály a syntezátory

Hudebník a producent Boris Carloff vydává album The Solipsist, o němž tvrdí, že je jeho nejelektroničtější a zároveň nejpísničkovější. Zároveň vypouští klip ke...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.