Psí vojáci nahráli hudbu k divadelnímu hororu

Divadelní desku pražské kapely Psí vojáci, bilanční dvojalbum Vladimíra Veita a novinku trutnovského písničkáře Pepy Lábuse právě vydává brněnská firma Indies - nejúspěšnější nezávislá společnost na vyhlašování hudebních cen Anděl 2001. Pianista Filip Topol a skupina Psí vojáci nahráli hudbu k hororovému činohernímu představení Slečna Kristýna, jež uvádí brněnské Studio Marta a které vzniklo podle novely rumunského autora Mircey Eliadeho.

Filip Topol složil instrumentální hudbu ke všem pětadvaceti divadelním obrazům a na obalu desky každý z nich doplnil textovým popisem děje či scénickými poznámkami. „Má to novou dimenzi. Posluchač si může představit vlastní divadelní hru,“ prohlásil Topol, kterého inspirovaly barokní hudební motivy.

Představení o upírech, k nimž patří i Slečna Kristýna, má prý Topol rád. „Upír je symbol, jakási nadčasová jednotka,“ tvrdí pianista, jenž naživo improvizuje při projekcích němých filmů. V brzké době ho čeká legendární černobílý horor Kabinet doktora Caligariho.

Barokní muzika ovlivnila také písničkáře Pepu Lábuse, rodáka z Trutnova, jehož písně jsou plné lyrických přírodních obrazů. Své tři desky Lábus vydal v devadesátých letech. Zatím poslední album Bezčasá a nehnutá natočil s folkrockovou kapelou, ve které hraje například houslista Slávek Forman.

Do své folkové minulosti se pak zahleděl Vladimír Veit, někdejší spoluhráč Jaroslava Hutky a člen písničkářského sdružení Šafrán. Veitovy nejznámější exilové desky Quo Vadis a Ve lví stopě vycházejí u Indies jako dvoj- album doplněné mnoha koncertními bonusy. Zatímco Quo Vadis přináší Veitovu vlastní tvorbu, na druhém albu jsou zhudebněné verše českých básníků. „Písně jsme natáčeli za totality na utajených místech, například v jednom kostele na Moravě. Do světa se pak nahrávky dostaly díky švédským hokejistům, kteří u nás tenkrát hráli a propašovali je za železnou oponu,“ vzpomínal Veit. „Víte, já jsem nikdy neměl rád hokejisty - po téhle příhodě jsem na ně změnil názor.“

Album Quo Vadis vyšlo u švédského exilového vydavatelství Šafrán v roce 1984, titul Ve lví stopě vydala o rok později vídeňská Společnost pro vědy a umění. Tehdy už byl Veit v emigraci. V exilu vydal pět alb, v devadesátých letech se vrátil do Česka. Teď nahrává novou muziku a koncertuje. „Moje situace se zlepšila. Poslední rok jsem se uživil muzikou,“ pochvaloval si veterán českého folku.

Firma Indies bude v bilancování českého folku pokračovat - například na chystaném trojalbu sdružení Šafrán.

Skupina Psí vojáci.