Ze štědrovečerní pohádky Princezna a písař | foto: ČT

PRVNÍ DOJMY: Kéž by štědrovečerní pohádka mohla zůstat němá

  • 354
Kletba českých televizních pohádek tkví ve scénáři. Kéž by režisér štědrovečerní novinky ČT1 Princezna a písař, obratný a hlavně hravý inscenátor akčních scén Karel Janák, směl škrtnout veškeré dění na zámku a sledovat jen ústřední dvojici na útěku.

Zámecké dění jen otravně popisuje a opisuje, od výuky jako z Tří oříšků pro Popelku přes tradiční ples a trio cizích hostů až po ten klasický trik, kterak obejít žádost: Vydej nám poklad jedině tehdy, až si o něj řekneme všichni tři.

Televizní Vánoce vyhrála novinka, Tři oříšky jsou ve sledovanosti druhé

Matouš Ruml coby písař se z nešiky Lexy z Comebacku proměnil ve fešného romantika s belmondovským kouzlem, zato Monika Timková moc nešířila povinnou líbeznost méně pyšné Pyšné princezny. Nicméně ve chvíli, kdy se potkají při krkolomném šplhání z výšek, přijde první slibná jiskra.

Vůbec vypravěčská linie útěku dojem hodně vylepší, více akce a méně slov pohádce pomáhá. Štvanci připomínají novodobé Manžele z roku II a střechy, sklepy, voda hrají podívané do noty. V bažině se nálada blíží až Králi Šumavy.

Bohužel jednou se musí zpátky na zámek, kde je zlo školácké a finále nastavované konverzací o ničem: „Na svatbě chci veselo. - Hodně veselo? - Hodně veselo!“ Teprve závěrečná bitka zas obraz oživí, ale ruku na srdce: stačily by Třem mušketýrům k úspěchu jen tasené kordy?