Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PRVNÍ DOJMY: Pat a Mat, Vetchý a Donutil. A konec rudých iluzí

  6:44aktualizováno  6:44
Ač točí v obou zemích, tvrdí, že do rodného Řecka jezdí žít, kdežto do své druhé vlasti, do Česka, spíš pracovat. I snímek Můj strýček Archimedes, který Georgis Agathonikiadis natočil pro ČT, vychází z jeho vzpomínek na putování mezi oběma domovy. Ze vzpomínek dítěte - a těm lze leccos odpustit.

V podstatě stejnou látku podle vlastních zážitků zpracoval Agathonikiadis už ve filmu Podzimní návrat. Byl jedním z řeckých dětí, které u nás koncem 40. let našly azyl před občanskou válkou. Podobný osud zažívá řecký voják Archimedes, kterého hraje Ondřej Vetchý, dojemně nadšený stoupenec rudých ideálů, jež se v Československu mění v iluze. I díky bručounskému sousedovi v podání Miroslava Donutila, který o bolševicích ví své, přesto řeckého romantika nezavrhne. 

Fotogalerie

Vyprávění očima hrdinova synovce se bohužel drží více dospělého komentáře než dětské bezprostřednosti. Zahrnuje také trochu moc plakátů a hesel, trochu moc dobových schémat i nezralého naivismu včetně dovolávání se spasitele Stalina - tedy trochu moc z pohledu tuzemského diváka 21. století.

Možná měl režisér postoupit vlastní látku kolegovi, který by jí dodal odstup. Ale na druhou stranu z odlišného stylu včetně jisté neobratnosti dýchá upřímnost, která nakonec odzbrojuje. Tak to Agathonikiadis kdysi viděl, vnímal a zjednodušeně si vysvětloval; autentický prožitek dějin se zkrátka počítá.

A mile fanfaronské spojenectví Vetchého s Donutilem dá zapomenout, že ostatní postavy se tu vyskytují víceméně jen jako nositelé stereotypů. Při svých plánech útěků inspirovaných řeckými bájemi si počínají jako nešikové Pat a Mat, věční kluci navzdory realitě, a Donutilovo „ty řeckej Jánošíku“ má půvab úsměvu v nejtěžší mizérii.

Kdyby Můj strýček Archimedes opustil komentující vysvětlivky a odevzdal se plně náladě melancholické komedie s pohádkovými prvky včetně výraznější role dětí, asi by se hůř prodával do ciziny, ale doma by účinkoval důvěrněji. Včetně povzdechu na adresu bezelstného řeckého komunisty, jenž tvrdě prohlédne: „Takovej hodnej kluk, a takovej debil!“ 




Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Pěkný ročník. Přesto karlovarský festival tančí nad propastí

Dojatý Jaromír Hanzlík přebírá ocenění za přínos českému filmu od Jiřího...

Závěr 53. karlovarského festivalu, který na ČT1 sledovalo 257 tisíc lidí, zářil od show bratrů Cabanů přes náš úspěch v...

Alkohol může být zrádný, popsal David Švehlík Za scénou

Švehlík byl ve Varech hostem natáčení dalšího dílu našeho pořadu Za scénou,...

Ve čtvrtek do českých kin zamíří snímek Úsměvy smutných mužů, který vznikl podle stejnojmenné knihy spisovatele Josefa...



Zemřel herec Václav Glazar, proslavil se v kostýmu jeptišky v Kameňáku

Z filmu Kameňák

Václav Glazar zemřel ve středu, bylo mu 65 let. Informaci přinesl režisér Zdeněk Troška, jehož série filmových Kameňáků...

Mamma Mia! Muzikál je zpět, se Streepovou, Brosnanem i babičkou Cher

Záběr z pokračování snímku Mamma Mia!

Filmařsky sice žádná sláva, ale nakažlivá nálada, výteční herci a písně skupiny ABBA vylepšili před deseti lety...

Sen, Hamlet i Romeo a Julie. Kupte lístky na Shakespeara s exkluzivní slevou

Tereza Voříšková a Jan Sklenář jako Romeo a Julie na Letních shakespearovských...

Letní shakespearovské slavnosti jsou v plném proudu. Vedle letošní novinky Dobrý konec všechno spraví s Martinem...

Další z rubriky

Zemřel režisér Petr Weigl, tvůrce Radúze a Mahuleny či Rusalky

Petr Weigl si odnesl Zvláštní cenu Kolegia. (26. března 2016)

Ve věku 79 let zemřel Petr Weigl, celosvětově proslulý český režisér hudebních filmů včetně Radúze a Mahuleny s Magdou...

Vysněný projekt? Svého Dona Quijota jsem nesnášel, přiznává Gilliam

Režisér Terry Gilliam a herečka Joana Ribeiro přijeli do Varů představit snímek...

Nezavítal k nám zdaleka poprvé, rozhodně ale patřil k nejzábavnějším hostům letošního karlovarského festivalu. Terry...

RECENZE: Utoya, 22. července je přímý přenos masakru. Ale proč?

Z filmu Utoya, 22. července

Nic než strach. Cílený, přiživovaný, stupňovaný strach o děti. To je norský film Utoya, 22. července, který se po sedmi...

Najdete na iDNES.cz